Každý má něco. Něco dobrého a něco k nesnesení. A žádný nemá všechno. Jeden vás možná zaujme charismatem a smyslem pro humor, ale pak zjistíte, že vám nevyhovuje jeho životní styl, který je zcela odlišný od vašeho. Jiný má sice charisma nulové a typ humoru více než trapný, svůj handicap ovšem vyvažuje zlatou kreditní kartou a vlivnými přáteli.
Mezi kouzlem osobnosti a stavem konta samozřejmě neexistuje žádná přímá úměra. Velmi pravděpodobně můžete narazit na někoho, komu chybí charisma, humor, peníze i velkorysost. Pokračujete dál. Když už se zdá, že jste našla někoho, s kým si rozumíte u vína, zjistíte, že v běžných věcech vás štve a že jeho zlozvyky nedokážete překousnout. Takže ho pošlete hezky k vodě a vybíráte dál. To by bylo, abyste nenašla někoho, kdo se bude co nejvíce podobat vašemu ideálu. S kým jiným byste také měla spojit svůj život?
Převýchova a trest
Jakýmsi prototypem vybíravosti jsou princezny v pohádkách. „Ten má moc velké uši,“ odbývala nápadníky například pyšná princezna Krasomila. „Ten moc velký nos. Od toho bych si nechala tak akorát zavázat střevíc.“ Odmítají jednoho za druhým a jejich královští otcové si rvou vlasy, protože hrozí, že dcery zůstanou na ocet. Zůstat na ocet je hrozivá představa, a tak začnou obvykle princeznám vyhrožovat, že je provdají klidně za žebráka, hlavně když půjdou z domu. Na konci příběhu musí být samozřejmě všechny princezny převychovány, tedy od základů změněny z pyšných dívek na ty milé, laskavé a pokorné, nebo jsou potrestány. Trest stihl například Angelínu z pohádky S čerty nejsou žerty, kterou si do pekla jako svoji nevěstu odvezl samotný Lucifer.
Moderní žena se pekla nebojí, avšak přebrat může velmi lehce. Když všechny nápadníky zavrhne, nakonec nebude mít z čeho vybírat a bude jenom paběrkovat z toho mála, co zbylo. Aby nezůstala sama, dost možná sáhne po někom, s kým by ve fázi vybírání neprohodila ani slovo, což je také dost velký trest. Zejména pokud odkopnutí nápadníci právě zakládají šťastné rodiny a klubou se z nich skvělí partneři. Na druhé straně se říká, že všechno ani smrt nebere. Padnout kolem krku prvnímu muži, který vám zkříží cestu, také není zrovna rozumné. Ty princezny, které nebyly potrestány, ale převychovány, přece udělaly dobře, že tak dlouho čekaly. Kdyby volbu uspíšily, nikdy by se nedočkaly toho, s nímž budou žít, dokud nezemřou. Takže vybírat ano. Rozhodně vybírat dobře. Avšak ne nekonečně dlouho. Někdy je třeba trochu riskovat.
