Květen je odjakživa vnímán jako měsíc lásky. Jakou roli hrají city a pocity ve vašem životě?
Zásadní – s láskou a nadšením pozoru- ju, jak roste můj malý syn, a vychutnávám si nádherný vztah s jeho maminkou, mojí ženou, která mi před lety změnila život. Nechci být patetický, ale když se objevila, jako by se rozestoupily temné mraky a vysvitlo slunce... A to je stav, který vlastně trvá dodnes. Samozřejmě přibývají šediny, ale díky těmhle dvěma se to stárnutí snažím trochu zpomalit. Udržuju se v kondici a celkově jsem asi zodpovědnější a klidnější. Rozevlátý rockerský život odnes čas.
A nepřišlo to zklidnění i díky tomu, že vás divoký život jednoduše přestal bavit?
Ale on tenhle způsob života má svoje kouzlo, co si budeme povídat. Jedete na plný pecky, užíváte si ho s kamarády, pořád se něco děje. Je to fajn, ale já už jsem dneska usedlejší, jsem rád doma s rodinou. Nestojí za tím přesycenost zážitky nebo třeba únava materiálu, ale „obyčejná“ náhoda. Kdybych tehdy do baru, kde seděla moje žena, přišel o pět minut později, minul bych se s ní a všechno by bylo jinak. Možná, že bych na náš rozhovor dorazil rovnou z nějakého flámu.
Vaše manželka Karolina, za svobodna Husáková, působila jako muzikálová zpěvačka. Znali jste se předtím?
Naše hudební branže není zas tak velká, takže jsme o sobě samozřejmě věděli, občas se i někde zahlédli, ale to bylo všechno. Když jsme se pak konečně potkali tváří v tvář, okamžitě to mezi námi zajiskřilo. Bylo to osudové.
