„No to si děláš legraci! Ty do toho chceš fakt jít?!“ Kolegyně v redakci přijaly můj nápad zúčastnit se výzkumu sexuálního vzrušení v Sexuologické laboratoři Národního ústavu duševního zdraví s jistými rozpaky. Jasně že chci! Jakožto fanynka seriálu Masters of Sex o průkopnících výzkumu lidské sexuality si přece takovou příležitost nemůžu nechat ujít. Třeba se o sobě dozvím něco nového, a ještě budu mít dobrý pocit, že jsem přispěla české vědě!
Nohy v teple
Připouštím, že jak se blížím k ústavu v Klecanech u Prahy, roste ve mně nervozita. Přece jen jde o hodně intimní záležitosti... Už před pár dny jsem doma vyplnila podrobný dotazník, který mi z laboratoře zaslali. Je dost obsáhlý a klade určité nároky na paměť – no schválně, vysypete z rukávu, v kolika letech jste poprvé dosáhla orgasmu při masturbaci? Na druhou stranu, nikdy není od věci zasnít se nad minulostí, přepočítat si partnery a promyslet si, zda se vám od posledně třeba neposunul náhled na vlastní libido…
Dala jsem na doporučení, na sobě mám tedy dlouhou pohodlnou sukni a v kabelce teplé ponožky (ráno jsem ve spěchu našla jen lyžařské). V hale ústavu mě vyzvedne Lucie Krejčová, mladá výzkumnice, která se na oblast ženské sexuality specializuje. V testovací místnosti jí ještě odpovím na řadu dalších otázek: jistě, jsou sice pěkně na tělo, ale díky profesionálnímu přístupu paní Krejčové se necítím nijak nepříjemně ani trapně a pomalu se uklidním. Poté mi vysvětlí, jak bude probíhat samotné měření: za zástěnou si sama do pochvy zavedu sondičku velikosti tamponu (rozhodně to není nijak nepříjemné), která bude měřit změny v prokrvení poševních stěn, usadím se do pohodlného křesla a budu sledovat krátká videa s erotickým obsahem. Každé video ohodnotím na škále od jedné do sedmi podle toho, jak moc vzrušující mi připadá. Následovat bude tzv. řízená imaginace a obdobné hodnocení. A protože mám za zástěnou strávit asi hodinu, natáhnu si pro všechny případy ty ponožky.
Klub nenáročného diváka
Nejdřív je ale třeba změřit hodnoty v klidovém stavu. „Myslete teď na něco příjemného, ale bez sexuálního významu,“ instruuje mě Lucie Krejčová zpoza zástěny. No výborně. Sedím si tu se sondou ve vagině, vím, že za chvíli se budu dívat na porno, a mám myslet na něco bez sexuálního významu? Hlavou mi bleskne, jak muži ve snaze snížit své vzrušení při sexu myslívají na fotbal. Tak dobře: představím si pár vysportovaných hráčů, krůpěje potu na jejich… ne, tak tudy cesta nepovede. Sklouznu zrakem na své ponožky. Lyžování! V duchu sjíždím elegantními obloučky alpskou stráň, nikde nikdo, sníh pod lyžemi šustí… Tak sláva, změřeno, můžeme pokročit dál...
