22. dubna 2018

Transplantace stolice?

Dítě přichází na svět s téměř ­sterilním trávicím traktem. Základ budoucí mikrobioty získá při průchodu porodními cestami (děti narozené císařským řezem mají tedy obtížnější imunitní start). Do tří let se obsah střeva vyvíjí. „Vědci zjis­tili, že základní rysy střevního ­mikrobiomu zůstávají během života neměnné, nepodléhají působení vnějších vlivů a příliš se neliší ani podle pohlaví,“ vysvětluje docent Pavel Drastich z IKEMu v Praze, který se mimo jiné věnuje léčbě chronických onemocnění střev pomocí transplantace zdravé stolice (více rámeček na předchozí straně). Mikrobiota je součástí obranné vrstvy tlustého střeva. Má na ni velký vliv životní styl, zejména složení stravy a stres, a velkou paseku v ní nadělají jinak spásná antibiotika. Neumějí totiž rozlišit mezi bakteriemi „hodnými“ a „zlými“ a berou vše hlava nehlava. Po takovém náletu zpravidla přežijí střevní „vykukové“ a ve chvíli, kdy se z poklidné eubiózy stane dysbióza, začnou se množit. Nejmenšími projevy jejich řádění jsou potíže s vyprazdňováním, celkový pocit trávicí nepohody včetně bolestivých křečí v břiše způsobených nadměrnou plynatostí, únava a logicky i špatná nálada.

„Antibiotiky je bohužel prolezlé všechno. Například ve dvou litrech hnoje jich lze najít jednu plnou dávku, není tedy divu, že střevní osídlení civilizovaných lidí je zdevastované,“ podotýká doktor Honzák.

Co na nás prozradí naše střeva

Jakmile se obranná vrstva na vnitřní straně tenkého či tlustého střeva (nebo dokonce obou) poruší, vzniká tzv. syndrom propustného střeva a do těla se dostává větší množství toxických látek. Organismus na to reaguje zvýšenou nemocností i kožními projevy. Ostatně krásná pokožka se zdravím střev přímo souvisí.

Lékaři pak často potírají jen následky, zatímco příčina se skrývá v břiše. Vzniká začarovaný kruh nemocí opakovaně léčených antibiotiky a dalšího vychylování rovnováhy, což má za následek řadu onemocnění včetně autoimunitních (například vznik obávané Crohnovy choroby). Také u některých autistických dětí lze pozorovat změny ve složení střevní flóry, uvažuje se i o jejím vlivu na vznik alergií.

Střevní nerovnováha souvisí rovněž s obezitou. Dá se předpokládat, že někteří lidí k ní budou mít větší sklony, protože kromě dědičných dispozic mají ve střevě mikro­organismy schopné z potravy vyždímat více živin a energie. Prokázalo se to i přenosem mikrobioty tlustých myší na hubené, které začaly okamžitě tloustnout. „Zajímavé je také sledovat přímou úměrnost mezi spotřebou antibiotik a výskytem obezity v jednotlivých částech USA,“ dodává doktor Honzák.

„Pro spokojený život je důležitější zdravé trávení než geniální mozek,“ pokračuje psychiatr. „Ostatně o střevě se hovoří jako o útrobním mozku. Je s tím opravdovým pro­pojeno bloudivým nervem a to vše je spojeno s vegetativním nervovým systémem. Jednou z teorií o vzniku deprese je právě již zmíněné propustné střevo.“ Je zajímavé, že ­střevo vysílá do mozku desetinásobně více signálů nežli ­mozek do střeva.

Internista MUDr. David Frej, zakladatel pražského Cen­tra funkční a holistické medicíny a autor mnoha knih, vysvětluje: „Ve zdravých střevech se zvýší produkce tryptofanu i vylučování hormonu štěstí serotoninu, stejně jako spánkového hor­monu melatoninu. Nicméně spolu se střevními problémy způsobenými antibiotiky i nadměrnou konzumací cukru lze pozorovat emoční výkyvy, neurologické potíže, vyčerpání, závratě, poruchy spánku, myšlení a koncentrace, agresivitu nebo migrénu. Uvažuje se i o souvislosti s řadou vážných neurologických a psychiatrických onemocnění včetně autismu a hyperaktivity. Časem se nejspíš prokáže, že nejlepší terapií proti psychickému trápení jsou speciálně vybrané střevní bakterie lidského původu. Vědci identifiko­vali devět vysoce aktivních kmenů schopných zablokovat stres.“ K tomuto názoru se přiklání i docent Drastich, který depresi vidí jako další možnou nemoc, na niž by mohla ­platit fekální mikrobiální transplantace.