Kdo ví, kdy vzniklo rčení, že láska prochází žaludkem (a končí ve vyústění trávicího traktu, dodávají škarohlídi). Určitě souvisí s tím, jak ženy dokázaly svým kuchařským uměním zaujmout mužovy chuťové pohárky i jak pestrou a vyváženou stravou pečovaly o dobrou kondici členů rodiny.
Ostatně fungující trávení patří spolu s dobrým spánkem k pilířům psychické pohody. Než se k ní však dostaneme, musíme se vydat na možná nevábnou, ale přesto vzrušující exkurzi do střev. I cesta ke štěstí totiž bývá klikatá a souvisí mimo jiné také s dobrým zdravím a imunitou.
Mozek, nebo střevo?
Ve střevech sídlí 80?procent imunitního systému a za jeho fungování je odpovědné složení střevní flóry, jíž se dnes říká mikrobiota. Ta je tvořena pestrou skupinou mikroorganismů, zejména bakterií, ale i plísní, prvoků, virů nebo cizopasníků. Některé z více než 1000 kmenů mohou být dokonce škodlivé, ale pokud je tato (u dospělých lidí dvoukilogramová) armáda obývající zejména tlusté střevo dostatečně pestrá a vyvážená, je vše v pořádku.
Užitečné bakterie by měly být v převaze a zasáhnout, jakmile se objeví něco nepatřičného. Trávicím ústrojím tělu dodáváme živiny, které mikroorganismy pomáhají zpracovávat a vstřebávat. Na zhruba 300 metrech čtverečních sliznice je tedy opravdu živo, zdejší osídlení se vedle práce na trávení musí vyrovnat také samo mezi sebou i s nevítanými návštěvníky.
„Panuje tu jakési ozbrojené příměří, zvané eubióza,“ říká psychiatr Radkin Honzák, který se v posledních letech hodně věnuje psychosomatice a organismům ve střevním traktu. „Navíc osídlení střev napomáhá vyrábět molekuly ‚mozkové chemie‘ včetně serotoninu potřebného k dobré náladě, jehož zde vznikne plných 90 procent.“
