6. května 2018
Každá z nás má širokou škálu nejrůznějších vysvětlení, proč si zrovna dnes nemůže dát pořádně do těla. Jaké jsou ty nejčastější a jak se s nimi vypořádat? A hlavně – jak už je nejlépe vůbec nikdy neříkat?

Když jdu večer spát, uléhám do postele plná vznešených ideálů. Mám do detailu rozplánová­no, jak budu následující den sportovat, až se ze mě bude kouřit. Vím, že to moje zdraví i postava po dvou dětech potřebují. Vlastně se úplně vidím, jak překrásně u toho budu vypadat a jak mi po cvičení bude fajn.
Pak ráno vstanu o trochu ­později, než jsem plánovala, takže z ­ran­ního tréninku tak nějak sejde. Celý den jsem v letu, odpoledne vyzvednu děti ze vzdělávacích ústavů, ­rozvezu je po kroužcích, uděláme úkoly, uvařím ­večeři a konečně nastává ten čas, kdy bych měla obout tenisky a jít ma­kat na svém plochém břichu. A najednou se všechna moje ­předsevzetí rozplynou. Když půjdu běhat, kdo pohlídá děti? Snad mám také právo si po ­celém dni odpočinout, ne? A vůbec, zacvičím si zítra! Než usnu, už mám doko­nale rozplánováno, jak to budu zítra cvičit. Dokonce se úplně vidím, jak překrásně u toho budu vypadat…
Je vám to povědomé? Možná máte také v zásobě nevyčerpatelné množství výmluv, proč nemůžete ­zrovna dneska cvičit a musíte to odložit. ­Sestavili jsme seznam těch nejčastějších, které používáme, když se nám nechce hýbat ani palci u nohou. A zároveň jsme pátrali po tom, jak s nimi co nejlépe zatočit.

1 Nemám čas

Rozhodně ­nejoblíbenější ­cvičicí výmluva. Nedostatek času je zkrátka univerzální zaklínadlo pro vše, do čeho se nám moc nechce. Ale u odborníků s ním příliš neuspějete. ­Například podle studie z roku 2007, publikované v magazínu ­Arthritis ­Research & Therapy, stačí cvičit sedm­desát pět minut týdně (to ­znamená jedenáct minut denně), abyste po­znala pozitivní účinek pohybu na svých kloubech a zmírnila negativní dopady sedavého způsobu života.
Zkuste se kriticky podívat na svůj ­typický den. Kolik času strávíte na so­ciálních sítích? Kolik sledováním ­filmů? Kolik minut ­proklábosíte s ­kamarádkami? Stoprocentně najdete ve svém denním programu ­nějaké me­zery, do nichž je možné ­zařadit ­pohyb. I kdyby to mělo být „jen“ šlapání na rotopedu nebo posilování na ­koberci před televizí, když dávají váš ­oblíbený seriál. A lepší je pár minut pohybu než vůbec žádný. Navíc tím položíte základy novému zvyku – pravidelnému cvičení.

Embed from Getty Images

2 Nemá mi kdo hlídat děti

Děti jsou jako výmluva také vděčné. Jsou přece ještě moc malé na to, abyste je nechala samotné doma, takže je jasné, že běhání protentokrát musíte vynechat, že?
„Při druhém těhotenství jsem hodně přibrala a nedařilo se mi kila navíc shodit. Když dcera oslavila ­první narozeniny a já jsem pořád měla nahoře dvanáct kilo oproti ­původní váze, šla jsem k výživové ­poradkyni,“ říká čtyřiatřicetiletá Jana. „­Kromě úpravy jídelníčku jsem dostala ­nakázáno, že musím zvýšit pohybovou ­aktivitu. A proč bych nemohla sportovat i s dětmi? Není třeba běhat hned deset kilometrů, můžu tempo přizpůso­bit. A tak jsem Rozárku posadila na odrážedlo, Alžbětku naložila do kočárku a začala jsem běhat s nimi. Nejprve to byly dva kilometry velmi volným tempem, ale teď už dokážeme dát příjemným klusem pět ­kilometrů. A já mám za pět měsíců o skoro osm kilo méně.“
Je jasné, že s dětmi za krkem nebu­dete lámat rekordy. To ale nezname­ná, že se musíte vzdát sportování úplně. Můžete běhat či bruslit s kočár­kem, nebo si najděte na ­internetu třeba posilování pro matky s dětmi (děti můžou fungovat jako živé ­závaží, takže pro ně je to atrakce a pro vás vynikající trénink). Nebo dejte dohromady partu matek, které s vámi půjdou ven sportovat, a vaše děti se zatím společně zabaví na hřišti.

Těch výmluv je ale mnohem víc, co se budeme povídat. Čtěte dál – také se v následujících řádcích najdete?