16. května 2018
Proč si často nerozumíme, když mluvíme stejným jazykem? Něco řeknete a partner si to vyloží úplně jinak, vy nechápete proč a hádka je na světě. O nejčastějších chybách v komunikaci, jak se jim vyhnout a také o mnohém dalším hovoří psycholog Jeroným Klimeš.

Když jsme zamilovaní, mluvíme spolu často hodiny bez jediného zádrhelu. Přichází problémy s porozuměním až s odstupem zamilovanosti?

To bych neřekl, moje zkušenost je, že mnoho párů má potíže se domluvit už od začátku vztahu. Ale lidé problémy s komunikací nadhodnocují. Mnohem podstatnější jsou rozdílné potřeby.

Tak to mi prosím vysvětlete…

Většinou víte, či alespoň tušíte, co ten druhý chce, ale ří­káte ne. Třeba zatoužíte jít tančit, on nechce. On si přeje sedět doma a koukat se na televizi, vy nechcete. V podobných případech můžete komunikovat jak podle příručky a nic nedomluvíte – odlišné potřeby se nedají vyříkat. A k tomu se potom samozřejmě přidává chování fru­stro­vaných lidí.

To znamená, že jsem naštvaná, že se spolu nemůžeme ­dohodnout?

Také se to tak dá říci. Měl jsem ale na mysli frustrační toleranci – schopnost optimálně fungovat, i když se cítíme pod psa. Pokud váš muž vnímá milování s vámi jako projev lásky a vy s ním nebudete spát, říkáte mu tím v jeho řeči, že ho nemilujete. Nemilovaný muž rovná se frustrovaný muž. Je pak otázkou, jak se začne chovat. Jsou dvě možnosti. Začne být ironický, nevrlý, neochotný, dělá naschvály, a tím vás od sebe bude ještě více odhánět. Nebo druhá možnost – i přesto dokáže potlačit svou rozmrzelost a bude se k vám chovat alespoň s úctou, když momentálně necítí žádnou lásku. To je právě frustrační tolerance – nechovám se, jak to právě cítím… Nicméně hledání kompromisů je běžný problém. Žena chce lásku sdílet povídáním, o což muž nijak zvlášť nestojí. On jí zase nabízí sex, o který ona nijak zvlášť nestojí. Každý totiž vysílá projevy lásky na jiném kanále. Bohužel kanály se nedají jednoduše vypnout, ani komunikaci citů není možné jen tak přesměrovat na jiný kanál.