Co vás, Lenny, momentálně nejvíc zaměstnává?
Určitě projekt Čtení tě mění, v rámci kterého natáčím každý týden jedno video se známými osobnostmi. Ptám se jich, která kniha je pro ně zásadní, a občas projekt rozšiřujeme také o talk show, kde hovoříme o všem možném. Ale jedním z témat je vždy čtení a knihy. Tímto způsobem chceme lidi přitáhnout ke knihám zpět. To je ovšem jen zlomek naší práce. V současné době se připravuje nadační fond, jehož prostřednictvím bychom chtěli pomáhat, kde je zrovna třeba – vozíčkářům, seniorům nebo například můžeme obstarávat knihy do dětských domovů.
Kde můžu vaše videa a talkshow vidět?
Videa můžete vidět na
Který z vašich hostů vás v poslední době nejvíce zaujal?
Jestli mě v poslední době někdo opravdu nadchl, tak je to Josef Trojan, s nímž jsem dělala rozhovor na filmovém festivalu v Karlových Varech, odkud jsme vysílali každý den. Je mu sedmnáct, ale je to mimořádně inteligentní a přemýšlivý člověk. Ale samozřejmě bych mohla jmenovat vlastně každého, kdo se Čtení tě mění účastnil. Od Jana Potměšila přes chirurga Tomáše Šebka, Josefa Formánka až po Ivu Pazderkovou nebo Jirku Štrébla. Ale jak říkám, byli by to všichni, protože si hosty sama vybírám a každý z nich je výjimečná osobnost.
Knihy jsou vaše vášeň odmalička?
Od chvíle, co jsem se naučila číst. Jako dítě jsem chodila do knihovny a na týden si půjčovala třeba sedm knih. A byla jsem schopná je přečíst! Což bych zvládla i dnes, jen už bohužel nemám dost času. Pořad o knihách jsem chtěla dělat už před deseti lety, ale tehdy to nebylo atraktivní téma, a tak se mi nápad nepodařilo prosadit. Proto jsem sama začala s projektem VeleKnížka.
O co v něm jde?
Vezmu do ruky knihu, která mě něčím zaujme, pustím kameru a začnu číst. Video pak sdílím na Facebooku. Lidé jsou zvyklí na to, že se předčítá dětem, ale dospělým nikdo nečte! A mě to baví a moje posluchače zjevně také. Zpočátku jsem kromě víkendů četla skutečně každý den, dnes už občas vynechám, ale pořád mě to nesmírně baví a mám v plánu vrátit se ke každodennímu čtení. V souvislosti s tím pak vznikl na Streamu pořad Čtení s Lenny – ten jsme vysílali každý týden a vždycky jsem v něm hovořila o knihách, které jsem právě četla a něčím mě zaujaly.
Máte moc příjemný hlas. Nebavilo by vás čtení audioknih?
Ohromně by mě to bavilo. Také se při každé příležitosti v různých vydavatelstvích ptám, zda bych mohla něco načíst. Odpověď je ale zatím stále stejná: Máte zajímavý hlas, ale my potřebujeme někoho, koho lidi znají z obálek časopisů. Zatím jsem příležitost nedostala, ale nepřestávám věřit, že se to jednou podaří. Načíst audioknihu je jeden z mých snů.
Čtete ve čtečce, nebo potřebujete mít v ruce tištěnou knihu?
Čtečku mám, ale zatím se mi na ni doma práší. Možná kdybych jela na půlroční dovolenou, kde bych si chtěla přečíst víc knih, sáhla bych po ní, ale zatím mě to neláká. Nebo to udělat jako Honza Homola, který mi kdysi vyprávěl, že aby ušetřil místo v batohu, postupně jak knihu četl, vytrhával stránky. I to je varianta.
Jaká je vaše nejoblíbenější knížka?
Tuto otázku často pokládám svým hostům a zrovna nedávno jsem měla možnost na ni také odpovědět. Zjistila jsem, že je mimořádně těžké vybrat tu „nej“, takže vlastně obdivuji všechny své hosty, že do toho jdou. Pro mě je jednou z nich Egypťan Sinuhet, kterého jsem naposled četla ve svých šestnácti a až nyní jsem se ke knize vrátila. Zjišťuji, že s ním zase vše prožívám jako tenkrát, jen ještě víc do hloubky. Mezi mé zásadní knihy patří i Bible, Siddhártha, Malý princ a Modlitba za Owena Meanyho od Johna Irvinga. Mým nejoblíbenějším autorem ale stále zůstává Milan Kundera. Od něj musím mít všechno.
Stane se vám, že knihu nedočtete?
Jistě! Je tolik krásných knih a tak málo času, tak proč jím plýtvat na ty, které mě nebaví?
A dokážete knihy vyhodit?
Osobně se velmi ráda zbavuji věcí. Takže někdy i knih. Ale ty spíš posílám dál, protože stačí, že si je přečtu jednou. Jiné ale potřebuji mít doma a některé mi zase fungují jako knihovna pro mé kamarády, kterým je ráda půjčuji.
Jaké knihy vás v poslední době zaujaly?
Nadchla mě Houbařka od Viktorie Hanišové, ta si mě doslova přitáhla. Zdánlivě jde o obyčejný příběh o dívce, která sbírá a prodává houby na Šumavě. Brzy se ale začne odvíjet mnohem silnější příběh pod povrchem. To si přečtěte!
V české literatuře se vůbec v poslední době vyrojilo hodně skvělých ženských spisovatelek.
To je pravda! Zaujala mne Alena Mornštajnová, Petra Soukupová a ještě bych doporučila i knihu Johana, kterou společně napsaly tři autorky, Zuzana Dostálová, Pavla Horáková a Alena Scheinostová – každá napsala jednu dekádu života hlavní hrdinky. Z knih, které nedávno vyšly, doporučuji také Moudrost vlků, Utajený les nebo Neobvyklý typ – prvotinu Toma Hankse.
Chodíte ještě do knihovny, nebo si knihy radši kupujete?
Knihy si mě často vybírají samy. Přijdu do knihkupectví a obálka mě doslova přitáhne. Dřív jsem měla na každý měsíc vyhrazených tisíc korun, které jsem musela utratit za knihy. Nesmělo to být míň! Tehdy jsem kupovala tři až čtyři knihy měsíčně, vydrželo mi to asi pět let. Dnes knihy stále ráda kupuju, některé dostávám z vydavatelství, s nimiž spolupracuji, ale do knihovny už nechodím.
A nemáte chuť sama knihu napsat?
Zajímavé je, že se mě na to dost lidí a často ptá. Já sama bych tu chuť určitě měla. Dokonce mi už vrtá hlavou i téma. Tak uvidíme, zda se dostaví i odvaha a inspirace.
Další vášní Lenny Trčkové je jóga. Jak k ní přišla? A co prozradila o metodě kineziologie, jíž se také věnuje? To vše se dočtete v rozhovoru v aktuálním vydání Ženy a život, které je právě v prodeji. I s nádhernou vánoční přílohou Chuťovka!
