Patříte ke zpěvačkám, které publikum dokážou nejenom pobavit, ale i dojmout k slzám. Jak se cítíte, když vidíte, že lidé na vašem koncertě pláčou?
Přiznám se, že mám sama často na krajíčku... Je úžasné sledovat, jak se lidi ponoří do příběhů, které prostřednictvím písniček vyprávím, a nechají emoce proudit. Vypnou telefon, na hodinu a půl se odstřihnou od vnějšího světa a jsou sami se sebou, což je v dnešní době vzácnost. Jsme neustále online, život natáčíme na mobil a pak ho na sociálních sítích servírujeme ostatním, místo abychom ho prožívali. A tak jsem si vymyslela komorní turné, které člověka zklidní a dá mu příležitost se zastavit a uvolnit.
Vaše koncertní šňůra, která odstartovala v dubnu a pokračuje i na podzim, se jmenuje Ve dvou tour a vystupujete na ní pouze s klavíristou Petrem Maláskem. Kde všude vás můžeme vidět?
Hlavně v divadelních sálech po celé republice, ale už jsme vystupovali třeba i v kostele. Chceme být divákům co nejblíže, navázat s nimi spojení a vytvořit jedinečnou intimní atmosféru. O zbytek se pak postará hudba a texty, vesměs od geniálního Michala Horáčka. Za ta léta, co spolupracujeme, se podařilo postavit silný program. Jsou to moje srdcovky, nádherné příběhy s krásně vystavěnými pointami. Zpívám v nich o láskách, rozchodech, strachu ze smrti, o rodičovských pocitech. Jedna, kterou mimochodem najdete i na mé poslední desce s názvem Čtyřicítka, vypráví o tom, že my ženy jsme nejen matkami, ale i v tomto dospělém věku stále také dcerami, které potřebují občas pohladit a obejmout od své mámy a slyšet, že to bude dobré. Se všemi texty se ztotožňuji, vlastně ani neumím a nechci zpívat o něčem, co neznám a co se nějakým způsobem neodráží v mém životě a o čem bych nebyla schopná zazpívat pravdivě.
Kolik úsilí vás stálo dopracovat se k takové svobodě?
Pracuju na ní celý svůj profesní život. Mám už za sebou poměrně dost věcí, mockrát jsem šlápla vedle, ale jsou věci, které už opakovat nechci. Stálo mě to spoustu času, energie. Dneska jsem ve věku, kdy kompromisy dělat nehodlám a mám poměrně jasnou představu o tom, co chci. Vím už, jak toho dosáhnout, a naučila jsem se říkat ne, což jsem dřív nedokázala. Na druhou stranu jsem zase pochopila, že není potřeba věci hrotit za každou cenu. Když něco nejde, má to nějaký důvod a je lepší to pustit. Ono to pak většinou přijde samo, když už to nečekáte... A nebo taky ne. Všechno je, jak má být, to je moje oblíbené motto. Změna vnímání přišla se čtyřicátými narozeninami. Cítím se teď mnohem svobodněji nejen jako zpěvačka, ale i jako žena. Řídím se svou intuicí, svými zkušenostmi – a je mi tak dobře.
Každého z nás mění nejen běh času, ale i lidi kolem něj. Jste spokojená i v tomhle směru?
Musím to zaklepat. Ano, mám kolem sebe dobré přátele naladěné na stejnou vlnu. A doma partnera, který mě má rád a podporuje mě jako doposud žádný. Je to neskutečně přející a pozitivní člověk. A i když je profesně velmi úspěšný, vede dlouhá léta jednu z největších reklamních agentur u nás, nemá problém s egem a přeje mi úspěch. Za to si ho moc vážím. I když nebudu zastírat, že začátky našeho vztahu byly komplikované.
Co dalšího o svém vztahu Lenka prozradila? A co si myslí o kampani MeToo? Z čeho čerpá klid, sílu a optimismus? A co prozradila o své nové desce? To vše se dočtete v aktuálním vydání Ženy a život, která je právě v prodeji. I s přílohou Erotika jen za 35 Kč!
