9. srpna 2017
Není pouze vášnivou chovatelkou koní a milující manželkou nejznámějšího českého šéfkuchaře. Je především ženou, které se podařilo najít vnitřní klid a mír. Doopravdy.
1 / 3

Léto je v plném proudu. V jaké fázi jsem zastihla vás? ­Věnujete se odpočinku, nebo naopak práci?

Momentálně tomu druhému. Dopřála jsem si dva týdny relaxace ve Španělsku, ale jinak celé léto pracuju. Sezona na našem ranči v Líšnici totiž vrcholí. Naopak v zimním období mám díky nevlídnému počasí víc volna. Musím říct, že mi takové střídání naprosto vyhovuje.

Na svých internetových stránkách píšete, že „náplní vaší práce je nalézání podstaty života“. Co si pod tím mám představit?

Jde o určitý stav klidu a pohody. Stav, kdy se jako bytost ­cítíte naplněna. Ale pozor, tou náplní není nic zvenčí, žádná materiální věc. Jde o naplnění jakousi existencí, které si je člověk vědom. Pokud tento stav nezná, žije jako bytost oddělená od celku – přírody, boha, vědomí. V takovém případě nikdy nemůžete být šťastná, vždycky vás to vede do utrpení. Do strachu, závislostí, lpění, tužeb, nemocí, úrazů, smrti.

Není žádným tajemstvím, že vaše myšlení zásadně ovlivnila vážná nemoc – rakovina prsu. V čem myslíte, že vás změnila nejvíc?

To bylo právě to utrpení, které jsem prožívala jako nevědomý člověk. Připadala jsem si opuštěná, nemilovaná, nedokonalá. Místo lásky jsem byla ­naplněna strachem – o děti, manžela, o svůj život… Musela přijít nemoc, aby se mnou zatřásla a probudila mě. Rakovina a vlastně jakákoliv jiná nemoc je nabídka boha či, chcete-li, vesmíru na smír a šance žít a myslet jinak. Spousta lidí si řekne: Co nemocné děti? Co ty se mají naučit? Nenechte se ale mýlit vzhledem, dětská duše může být velmi zkušená a velmi zraněná.

1 / 3