12. července 2017
Mluvte s partnerem o sexu, o vlastních představách a touhách. Vyznejte mu lásku a složte kompliment. A teď je řada na něm. Pokud vám to nejde, jste nejspíš vhodnými adepty na kurz Erotické komunikace.

O tom, jak vypadá Kurz erotické komunikace, se dočtete v aktuálním vydání Ženy a život, konkréntě v příloze Erotika a intimnosti, která je její součástí. Abychom vás nanadili – ke koupi časopisu a k zájmu o zmíněný kurz – přinášíme rozhovor s manželi Kateřinou a Jiřím, kteří kurzem již prošli. Jak ho zpětně hodnotí?

Kdo z vás měl nápad kurz ­absolvovat? A proč?

Kateřina: Nápad jsem měla já. Cítila jsem potřebu věci probírat, objasnit a vysvětlit některá nedorozumění, budovat vztah a vlastně i rozvíjet vyšší sexualitu. Bojovala jsem přitom tak trochu s postojem svého muže, který má jiný přístup a není zvyklý se tolik otevírat.
Jiří: Myslím, že hlavní motivací bylo přinést otevřenost do naší komunikace a tím si otevřít víc možností pro vystoupení ze stereotypu.

Co na to říkal ten druhý?

K: Vlastně ho to potěšilo. Ocenil nápad, projevil zájem. Nebyla to ale pro nás úplná novinka. Známe Julii Gaiu i odjinud, já jsem se například před lety dostala k videu o rozvoji ženského orgasmu (dal mi ho můj muž k narozeninám). Možná to bude znít divně, ale sexu se doma věnujeme jako tématu, v dlouhodobém vztahu to ani jinak nejde, pokud nechcete, aby vám vztah umíral a sex se z něj vytratil.
J: Byl jsem rád, že nám to hned od začátku dalo možnost mluvit jinak. Při cvičeních je člověk trošku „schován“ za to, že dělá úkol, snadněji se překonávají limity studu. Já mám obecně problém, že příliš řeším, co si bude druhý myslet, a to mě svazuje.

Kolik času jste kurzu a cvičení věnovali?

K: Sledování samotného videa nám zabralo několik fajn večerů, tématu obecně jsme se ale věnovali daleko víc a vlastně se nám promítlo do života. 
J: Asi čtyři večery.

Bylo něco, co se vám nelíbilo? Nebo vám to nešlo aplikovat?

K: Nešel aplikovat „mazlivě hravý rozhovor“. Jedná se o druh erotické komunikace založený na slovníku typu „vulvička, klitorísek, něžnísek, žihadélko, kozénky, pusáčkovat…“ Tento druh slovníku nás oba natolik irituje, že jsme usoudili, že ho do erotické ani jiné komunikace zařazovat nechceme.
J: Já myslím, že každý si prostě nemusí zkusit všechno. Zdrobnělinky jsme třeba nedali.

Co se vám naopak líbilo nejvíc?

K: Nadchlo mě, že nám někdo pokládal zajímavé dotazy, na které jsme byli nuceni odpovídat, a díky tomu jsme se mohli důvěrně bavit. Často se tím náš rozhovor dostal k tématům, která primárně se sexem vůbec nesouvisejí. Ocenila jsem i celkové zpracování, které mělo spád, bylo svěží, hravé, vtipné a mělo obsah.
J: Kurz umožňuje zastavit se a řešit věci, které jsme si třeba neřekli roky. Líbila se mi i forma, výklad prokládaný příklady a k tomu ilustrace.

Co považujete za nejvyužitelnější pro váš další vztah?

K: Obecně nalezení formy a způsobu, který umožňuje věci sdělit, ale přitom se nezraňovat. Stran sexu ke zjištění, že jsme schopni bavit se bez zábran vlastně docela o všem, nově asi zájem o zapojování různých typů erotické komunikace do předehry či do vzrušení.
J: Asi největší plus je v tom, že se nám daří probírat a odstraňovat bloky, které mnohdy pramení z nepochopení náznaků nebo špatného čtení chování toho druhého, kdy mu přisuzujeme naše vyprojektované motivy.

Změnilo se po absolvování kurzu něco? Co přesně?

K: Kromě toho, co už jsem řekla, se tím obecně náš vztah jednoznačně prohloubil.
J: Náš sex je zajímavější, umíme si líp říct, co druhého vzrušuje, a používat správná slova i během sexu.

Všímáte si, že by partner/ka po kurzu začal/a dělat něco jinak?

K: Ano. Začal mě víc vnímat, začal se víc podílet na tom, abych se cítila chtěná a milovaná.
J: Daleko častěji si o sexu a vůbec našem soužití povídáme. Při sexu používá komplimenty, které jsou vzrušující a pomáhají mi se stresem ze zkoušení nových věcí.

Vyhovuje vám online forma víc než vyrazit na kurz? Pokud ano, proč?

K: Vlastně ano. Umožňuje věnovat se kurzu v čase, kdy se vám to hodí. Můžete u toho navíc ležet v posteli, třeba se skleničkou v ruce. Jsme pracovně dost vytíženi, máme děti a spoustu aktivit, takže si času vážíme. Nakonec i možnost zůstat v anonymitě hraje roli, člověk nemá vždy chuť sdílet intimní věci s někým dalším.
J: Určitě, asi bych se jinak nedokázal uvolnit a bez obavy vystupovat z komfortní zóny. A pak také proto, že jsme většinou probírané téma vzali spíš jako startovací bod pro povídání, které se často svezlo úplně jinam…