Vaším charakteristickým poznávacím znamením jsou zrzavé vlasy a chraplavý, drsný hlas. Kde jste k němu přišla?
Patří ke mně odjakživa, chraptěla jsem už jako dítě. Moje babička si myslela, že jsem pořád nachlazená, a nutila mě, abych se teple oblékala, ale příčina byla jinde – narodila jsem se s rozštěpem hlasivek. Kvůli tomu má můj hlas takovou barvu, jakou má, čehož jsem vždycky využívala – třeba ve třinácti letech jsem volala do tetovacího salonu coby kamarádčina máma, že jí povoluju piercing do pupíku. Na druhou stranu se o hlasivky musím pečlivě starat. Jsou dost choulostivé. Kdybych je přetáhla, může se klidně stát, že přijdu o hlas. Snažím se je nenamáhat, když mě čeká velká zátěž, beru různé vitaminy, kloktám minerálku.
Že se o sebe staráte, je vidět na první pohled. Kdysi jste bývala krev a mlíko, dneska jste štíhlá jako proutek. Držela jste nějakou dietu?
Jídelníček jsem nezměnila – jím, na co mám zrovna chuť, klidně i fast food, ale přestala jsem pít alkohol, a to především pivo. Výsledkem je sedmnáct kilo dole a čistá hlava. Přiznávám, že dřív jsem bývala veselá holka, která si života užívá plnými doušky, dneska jsem na koncertech a festivalech za bílou vránu. Všichni kalí, já ucucávám nealkoholické pivo nebo šampus. Neopíjím se a jsem si jistá, že to tak zůstane.
S alkoholem jste opravdu skončila ze dne na den? Žádná krize ani abstinenční příznaky?
Nic takového, od začátku jsem v klidu a pohodě. Možná to bylo tím, že jsem měla silnou motivaci – pít jsem nepřestala kvůli tomu, že bych si přála zhubnout, ale protože mi před třemi lety diagnostikovali panickou poruchu. Psycholožka mi tehdy doporučila, abych začala abstinovat, a tak jsem jednoduše poslechla.
