Na svůj věk toho máte hodně za sebou – jste modelka, herečka, režisérka. Která z těch „rolí“ je vám nejbližší?
Určitě ta poslední, to jsem skutečně já. Za uplynulé dva roky jsem prošla velkou vnitřní proměnou a cítím se silná a sebejistá. Modeling samozřejmě nezatracuju, díky němu jsem poznala svět a postavila se na vlastní nohy, ale nebyla jsem v něm sama za sebe. Anglická agentura, pro kterou jsem pracovala, ze mě udělala panenku. Dokonce jsem dostala i takové umělecké jméno: Eva Doll. Bylo mi sedmnáct a neuvědomovala jsem si, že nikoho nezajímají moje pocity, ale pouze to, jak vypadám.
Jak jste to neustálé posuzování snášela?
Řeknu to takhle – kdybych v kariéře modelky pokračovala, tak zblbnu. Znám holky, které předvádějí a fotí v Americe deset či patnáct let, ale nikam se neposunuly. Ani nemluví pořádně anglicky. Jsou otupělé a místo toho, aby na sobě pracovaly, raději sahají po alkoholu a drogách. Proto všem říkám: Nepouštějte si svět modelingu k tělu. Stát se modelkou je příležitost, nikoliv životní náplň.
