„Vyrostla jsem v rodině, kde nikdy nebylo moc peněz. Na dovolené jsme jezdili maximálně na Lipno, dědili jsme oblečení po příbuzných a pořád jsem slyšela, že tohle nebo támhleto si nemůžeme dovolit, protože na to nemáme. Už jako dítě jsem si přísahala, že takhle žít nikdy nechci a nebudu. Slíbila jsem si, že udělám všechno pro to, abych se zajistila, a mám štěstí, že vypadám dobře. Jsem přirozeně štíhlá, vysoká a mám husté dlouhé vlasy, které se mužům líbí,“ vypráví s odzbrojující upřímností sedmatřicetiletá Šárka.
„Nikdy jsem nechodila s někým, kdo by neměl peníze. Považuju za automatické, že muž za ženu platí veškerou útratu, a nepřijde mi na tom nic divného. A rovnou také přiznávám, že než jsem sbalila svého manžela, dobře jsem si to spočítala. Potkali jsme se v jednom klubu a všimla jsem si nejen značkového oblečení, ale především drahých hodinek, podle kterých jsem si ho otipla. Není to žádné tajemství a teď už se tomu oba smějeme. Máme spolu jedno dítě a myslím, že nám to docela klape. Já zkrátka potřebuju mít pocit, že se o mě chlap dokáže postarat a zajistí mě. A můj manžel zase oceňuje, že má vedle sebe reprezentativní a stále dobře naladěnou ženu.“
Připadá vám Šárčino přiznání drsné? Jenže žen, které odvrhly ideál romantické lásky a raději si vybírají životní partnery podle mnohem přízemnějších a materiálnějších hodnot, je stále více. Navíc se začínají měnit i jejich postoje. Zatímco v generaci našich matek byla zlatokopka prakticky nadávkou, v současné době spousta žen bez ostychu přiznává, že se ochotně nechávají vydržovat a vybírají si partnera podle toho, kolik prostředků má na kontě. Tvrdí, že je to naprosto přirozené, a samy sebe označují jen za méně pokrytecké, než jsou ostatní ženy. Je skutečně ženskou přirozeností upřednostňovat finanční zajištění před romantickými city? A jak se na to dívají sami muži?