Monika Absolonová, zpěvačka
Díky mateřství jsem (konečně) šťastná a umím si to patřičně užít.
Vašemu synovi Tadeášovi je skoro deset měsíců. V čem vás jeho narození změnilo?
Určitě došlo k jedné zásadní věci – našla jsem, co jsem hledala. Dřív jsem si myslela, že štěstí najdu v práci. Jenže pak jsem zjistila, že mi to nestačí. Je samozřejmě fajn, když vám lidi tleskají a dávají najevo, že něco umíte, ale pak přijdete domů a nikdo tam není. A já chtěla být v životě pro někoho důležitá, což pro svoje dítě bezesporu jste – bez vás se nemá šanci obejít. To mi dalo neskutečný pocit naplnění. A taky radosti, štěstí a lásky. Konečně jsem objevila smysl života. Možná to někomu zní jako fráze, ale já to tak cítím.
Měla jste z mateřství nějaké obavy?
Určitě. Během těhotenství jsem třeba zásadně nakupovala oblečky, které se nenavlékaly přes hlavu. Bála jsem se, že bych miminku mohla ublížit. Říkala jsem si, jak to všechno zvládnu. Přece jen už jsem stará matka, koncem září mi bude čtyřicet. Pak se Tadeáš narodil a pochybnosti zmizely. Všechno, co mě stresovalo, jsem najednou dělala naprosto přirozeně a beze strachu – koupala, oblékala, kojila. Bylo to automatické, jako bych absolvovala nějaký kurz. Příroda prostě moc dobře ví, co dělá.
Odjakživa jste velmi pracovitá. Jak jste to prožívala, když jste vypadla ze zajetého koloběhu?
Moje pauza byla dobrovolná a já jsem za ni šťastná. Od svých šestnácti let jsem byla v jednom kole – chodila do školy, pak se naplno věnovala zpívání, hraní, moderování. Pořád jsem někde poletovala, takže jsem nutně potřebovala vysadit. Navíc jsem v těhotenství přibrala třiatřicet kilo a s takovou zátěží toho moc nenaděláte. Poslední práci – moderování přímého televizního přenosu Atlet roku – jsem odvedla devátého listopadu, na porodní sál mě vezli dvacátého. Jako čerstvá maminka jsem pak poprvé zpívala v únoru. Měla jsem obrovská prsa, kolem mě byli samí muži a já měla pocit, že je mám všechny nakojit... Hrůza! Nedokážu si představit, že bych se po porodu vrátila se stejným nasazením. Fyzicky ani psychicky bych to nezvládla. Nebo možná zvládla, ale rozhodně nechtěla.
Celý rozhovor s Monikou Absolonovou a další rozhovory najdete v Ženě a život č. 18 na straně 36-41
KOUPIT VYDÁNÍ ČASOPISU S TÍMTO ČLÁNKEM