V boji s kily dítě nepotřebuje přednášky, co dělalo doteď špatně, ale podporu a lásku celé rodiny, aby se z toho dostalo. Stud za něj je známkou rodičovského selhání.
Jak to, že některé děti jedí jako protržené a jsou jako lunt, i když celé dny jen sedí u počítače, zatímco jiné se rodičům před očima rozboubovatí? „Velké rozdíly mohou být i u sourozenců, kteří se stravují úplně stejně,“ říká obezitoložka Věra Čejková. Příčiny mohou být různé. Například kynutí před pubertou může být signálem onemocnění či stresu, který dítě prožívá. Své trápení pak zažírá a zamlsává, aniž o tom třeba víme.
„Z devadesáti procent ale opravdu dítě doplácí na fakt, že se doma nejí správně a že se málo hýbe,“ říká však smutnou pravdu Věra Čejková. „Už jen připustit si chybu je nepříjemné, ale jinak se nepohnete z místa. Nejste proto špatné matky. Jiní rodiče zase dělají jiné, možná hrubší kiksy. Kila navíc jsou ale bohužel vidět víc než pětky z matematiky. V momentě, kdy vás začne váha dítěte znepokojovat, proberte vše nejdřív s pediatrem,“ doporučuje poradkyně. Nejhorší jsou totiž rady typu: Nežrat a s bičem honit okolo baráku. A nebo nedělat nic a jen spoléhat, že z toho ‚vyrostou‘.
Jak bojovat s kily? Čtěte v Ženě a život č. 8 na straně 120-121
KOUPIT VYDÁNÍ ČASOPISU S TÍMTO ČLÁNKEM
