Naše grafička Markéta je jasným důkazem! A poví vám, jak zákrok probíhal...
Víčka jsem „začala řešit“ před třemi lety. Tehdy mě na focení líčila vizážistka a řekla, že měla spadlá víčka úplně jako já a ke svým čtyřicátinám si darovala jejich plastickou úpravu. V tu chvíli jsem se nad řešením svých „povisláků“ poprvé pořádně zamyslela. Srovnávala jsem své a její oči a vnímala ten rozdíl. Zatímco ona měla krásně viditelné plochy víček, mě přepadávaly záhyby kůže až přes řasy. Už jsem si oči ani nemalovala, protože to nešlo. Navíc mě i dost bolely a otékaly, což je v mé profesi grafičky, kdy se celý den dívám na obrazovku počítače, problém. A protože se i mně blížila čtyřicítka, řekla jsem si, že si tu operaci dopřeju.
Celou reportáž najdete v nové Ženě a život na straně 87-89!
