Blikání psychické kontrolky hlásící, že hladina životního a pracovního nadšení drhne o dno, však většina lidí přehlíží.
Určitě ve svém okolí znáte nadšence, kteří dlouhodobě hoří jasným plamenem – úspěšně pracují, starají se o rodinu, stíhají i koníčky a mají stále energie na rozdávání. Ale jistě také potkáváte vyhaslé bytosti, pro něž je každý úkon utrpení. A dost možná jste podobný stav zažili na vlastní kůži. Ale i oni nebo vy jste byli dříve plní energie. Co se to stalo? VYHOŘENÍ. Tak zní nejen jednoduché laické slovo, kterému každý rozumí, ale i odborný termín psychické nemoci. (Termín burnout poprvé použil americký psychoanalytik Herbert J. Freudenberger v roce 1974.)
Něco není v pořádku
„Lidé často zkoušejí čelit nadměrné únavě alkoholem, tabletkou na spaní, jídlem nebo hraním her na počítači. Tím se však dostávají do začarovaného kruhu, jen posouvají své hranice, popírají signály vyčerpání a blíží se k úplnému kolapsu organizmu, tedy k vyhoření,“ varuje pražská odbornice na závislosti, psycholožka Zdeňka Košatecká.
Syndrom vyhoření se rafinovaně skrývá za různými příznaky. U někoho narůstá podrážděnost a konflikty v práci i doma, jiný přestane spát, nemá chuť do práce ani do milování, není schopen se soustředit a zapomíná, další obíhá specialisty s nevysvětlitelnými fyzickými potížemi nebo ztratí zájem o vše, co ho dosud bavilo. K varovným příznakům patří pocity sklíčenosti, beznaděje, citového vyčerpání, stagnace, frustrace, apatie, neochota pracovat s lidmi a pochybnosti o smyslu vlastní práce. Jakmile u sebe objevíte více popsaných symptomů, nespoléhejte na samoléčbu, ale vyhledejte odbornou pomoc.
Chcete vědět víc? Nalistujte si v nové Ženě a život stranu 77-79!
