Nedávno se k nám do redakce přišla vyplakat bývalá kolegyně Kamila. Je jí lehce přes třicet. Každý den si prý zaběhá nebo hoďku zacvičí. Nesní jen tak kdeco – vybírá si vždycky zdravější variantu. Místo bílé veky s uherákem nebo vajíček na slanině si dá k snídani ovesnou kaši s misem, místo španělských ptáčků od maminky na oběd sushi a večer se nepřejídá vším možným, co lednice vydá, ale dělá si raději romantické chvilky ve společnosti zel(e)ných salátů. A to ještě není zdaleka všechno! Místo jízdy autem šlape denně do práce přes Pražský hrad Nerudovkou až na Smíchov pěšky. Jenže – ty plus tři čtyři kila rosolovitotukové hmoty, která se jí usadila kdysi na univerzitě na zadku a stehnech, tohle všechno vůbec nezajímá! Ani se nehnou. Metabolismus se po třicítce sice zpomaluje, ale oproti studentským hamburgerovým létům jí zase o poznání líp...

Objekt výzkumu
Shodli jsme se, že je to divné, zdálo se to být trošku nespravedlivé. Vzali jsme si do parády její jídelníček. Aby se vidělo, proč se jí ta kila drží jako klíště. Napsala nám během čtrnácti dnů všechno, co do sebe vpravila – každé sousto jídla a každý doušek tekutiny. Jídlo bylo v pohodě, ale zjistila se velice zajímavá věc – v jejím denním soupisu poživatin se docela často objevoval alkohol. Tu sklenka vína na novinářském rautu, tu žejdlík plzně na „zatrávenou“ po obědě, večer zase pár koktejlů, často tam také padl panáček tequily... Kvůli pracovním party, vernisážím a tiskovkám (na všech podobných vám hned u vchodu vrazí do ruky sklenku alkoholu a vy přece neurazíte – po kapce šampáňa se ještě nikdo neopil...). Když ovšem na podobné akce zavítáte až několikrát týdně, ono se to pěkně nastřádá... Kamila ve výsledku pila o hodně víc než během svých mladických a velmi bujarých univerzitních studií. Zjistili jsme, že do sebe dostala jen pitím alkoholu 2000 kalorií týdně. Když to slyšela, zděsila se a jala se zjednávat nápravu: „Chci zhubnout, i když mě pravděpodobně čeká sociální smrt,“ prohlásila rezolutně. Místo uvítacích drinků si na všech rautech, tiskovkách a party v dalších dnech žádala tvrdošíjně vodu bez bublinek a místo do koktejlbaru zvala kamarádky po večerech do čajovny na zelený čaj. Na zatrávení po obědě žádné pivo, ale pro změnu černý čaj. Děly se divy...