Právě dveře do svého online světa nechává stále mnoho z nás otevřené dokořán. Zabezpečení chytrého telefonu či osobního počítače nebývá u většiny z nás pravidlem. Z nedávného průzkumu banky ČSOB vyplynulo, že i když si rizika, která na nás nejen na internetu číhají, uvědomujeme a teoreticky víme, jak se chovat bezpečně, mnoho z nás zbytečně riskuje a své digitální dveře prostě nezamkne.
Možná se to nezdá, ale mnoho z nás má vlastně dva životy. Ten reálný a druhý digitální. Sociální sítě, internetové bankovnictví, emaily, ale i náš mobilní telefon a osobní počítač jsou svědectvím právě o tom virtuálním. V počítačích nemáme jen nějaké dokumenty, ale celé naše soukromí, které bychom si měli chránit naprosto stejně, jako náš majetek. „Prevence útoku by tak měla být základem. Je samozřejmé, že pokud odcházíte z domova, zamknete, stejně tak by to mělo být i s používáním například zámku obrazovky u telefonu či hesla pro přístup do počítač. Také bychom měli vždy přemýšlet nad tím, co děláme. Rozhodně nedoporučuji stahovat aplikace z neoficiálních zdrojů či klikat bezhlavě na všechny odkazy a nedůvěryhodné emaily,“ upozorňuje Petr Vosála, manažer bezpečnosti elektronických kanálů ČSOB.
Upřednostňujeme pohodlí před bezpečností
Internetové bankovnictví a placení přes internet je v dnešní době běžnou součástí našich životů. Je to rychlé a pohodlné, ale na druhou stranu zde na nás číhají mnohá nebezpečí. O většině z nich ale podle průzkumu ČSOB víme. 74 % z nás například považuje pravidelnou změnu hesla za velmi důležitou. Alespoň jednou či dvakrát do roka je podle 70 % respondentů vhodné si heslo změnit. 19 % odpovídajících by dokonce heslo měnilo každý měsíc. „Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že víme, co dělat a jak se bezpečně chovat. Z praxe ale víme, že tak velké procento našich klientů si rozhodně takto pravidelně hesla nemění a zbytečně tak riskují. Je to možná i tím, že si mnoho z nás nepřijde jako atraktivní terč pro hackery, protože na účtu nemají velké finance. Opak je ale pravdou,“ podotýká Petr Vosála.
Potěšující ale je, že téměř 70 % z nás neotvírá přílohy z emailů od neznámých adresátů a dokonce 93,3 % respondentů by nikdy neposkytlo prostřednictvím emailu důvěrné informace jako je například číslo platební karty či heslo do internetového bankovnictví. Naše mobily si ale třeba takto obezřetně nechráníme. Zámek telefonu nepoužívá zhruba 20 % z nás, stejné procento pak považuje za zbytečné mít v mobilu antivirový program.
Silné heslo je základ
O tom, jak a čím by mělo být tvořeno silného heslo, které jen tak někdo neprolomí, toho bylo napsáno již mnoho, přesto ale stále patří k těm oblíbeným a nejčastějším ve světě spojením číslic 123456, 111111, popřípadě ABC123, 123ABC, password nebo querty. V českém prostředí se pak často objevují slůvka jako maminka, lokomotiva či sluníčko. „Povzbudivé ale může být, že na tom my Češi nejsme úplně špatně. Průměrná délka našich hesel je 9 znaků,“ říká Petr Vosála a dodává doporučení pro to, jak si dobré heslo vytvořit: „Nejideálnější je kombinace čísel a písmen, a to malých i velkých, a ideálně ještě použít nějaký znak jako třeba vykřičník.“
Pravidlem, kterým se také většina z nás neřídí, je nepoužívat stejné heslo pro přihlášení do vícero internetových služeb. Celkem 61 % z nás to však takto praktikuje. Překvapivé může být, že této chyby se častěji dopouští mladší generace, až v 78 % případech totiž používá obdobné hesla pro různé přístupy. U starší generace je naopak častým nešvarem zapisování si hesel a PIN kódů. To dělá více jak polovina z nás, přesněji 59 %.
Češi, hesla a PIN kódy (zdroj: Průzkum ČSOB k digitální bezpečnosti)
- 74 % z nás považuje pravidelnou změnu hesla k internetovému bankovnictví za důležitou
- 70 % respondentů by heslo měnilo jednou nebo dvakrát ročně
- 59 % z nás si zapisuje svá hesla a PIN kódy
- 61 % lidí používá u různých internetových služeb stejná či obdobná hesla
- Pětina z nás nepoužívá zámek mobilního telefonu
