29. března 2018
Možná vám mléko nedělá dobře. Tušíte, že s vaším trávením není něco v pořádku. Bolesti břicha, nadýmání... Pak nejspíš patříte k 75 % dospělých, kteří trpí laktózovou intolerancí.

Příznaky se mohou objevit do půl hodiny po požití laktózy a u některých jedinců mohou přetrvat až tři dny. Délka trvání těchto obtíží závisí hlavně na množství požité laktózy a velikosti deficitu produkce trávicího enzymu. A pozor – laktózová intolerance se může objevit v jakémkoliv věku.

Podle některých studií trpí touto intolerancí v některých zemích až 75 % dospělých obyvatel. Jedná se o neschopnost lidského organismu správně se vypořádat s trávením mléčného cukru, laktózy. Štěpení mléčného cukru začíná v horní části tenkého střeva a v jeho spodní části dochází k jejímu rozkladu. Enzym, který štěpení laktózy zajišťuje, se nazývá laktáza.

„Pokud lidské tělo neprodukuje tento enzym v dostatečné míře, zůstává mléčný cukr v tenkém střevě částečně nebo zcela nerozštěpen,“ říká výživová poradkyně Iva Šmrhová a vysvětluje: „ V tlustém střevě pak při rozkladu laktózy vzniká vysoké množství střevních plynů, čímž dochází k nadýmání, pocitu tlaku, bolesti břicha, dochází k průjmům nebo naopak k zácpě.“

Jak bojovat s intolerancí?

Schopnost laktózu tolerovat se zvyšuje při konzumaci fermentovaných mléčných výrobků, tedy produktů, které prošly procesem mléčného kvašení. „Při tomto procesu výroby dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy v potravinách o 20–30 %, navíc jsou fermentované mléčné výrobky lépe stravitelné a vápník v nich obsažený je lépe vstřebatelný. Dále je velmi vhodná konzumace sýrů, kde je obsah laktózy téměř nulový. K dispozici jsou také rostlinné náhražky mléka. Z ostatních druhů živočišných mlék má např. ovčí mléko přibližně o 10 % vyšší obsah laktózy než mléko kravské, a naopak mléko kozí obsah laktózy o 10 % nižší.“ vysvětluje Iva Šmrhová.

Kozí mléko je zajímavé hned v několika směrech, jak vypočítává MUDr. Slíva, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na kozím mléce Slíva nejvíce oceňuje skutečnost, že je svým složením velmi blízké mléku mateřskému: „Vedle podobnosti kozího a mateřského mléka co do obsahu mastných kyselin a proteinů je zřejmá podobnost i v přítomných oligosacharidech. A ačkoliv se obsah laktózy v kravském i kozím mléce liší jenom mírně, u kozího mléka je méně často zdrojem pro rozvoj laktózové intolerance.“ Jinými slovy, kozí mléko může být lépe snášeno tam, kde činí problémy mléko kravské.

Podle výživové poradkyně lze kozí mléko vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější než mléko kravské, ovšem pouze za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu podávaného krmiva a celkovou hygienu při odběru a zpracování.

Kozí mléko u miminek? Proč ne!

U kojenců je nejideálnějším způsobem výživy kojení, protože mateřské mléko je pro miminko nejlepším zdrojem všech potřebných živin. V situacích, kdy kojení není možné, nebo je mateřského mléka málo, hledáme pro naše miminko tu nejvhodnější náhradu. Pokud srovnáme jednotlivé druhy mlék, ze kterých se náhradní kojenecká mléka vyrábí, zjistíme, že složením se mateřskému mléku nejvíce blíží mléko kozí. Na základě Směrnice Komise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou bílkoviny kozího mléka používány pro výrobu náhradní kojenecké výživy a dále pokračovacích neboli batolecích či junior mlék pro děti až do tří let věku.