14. ledna 2018
Nemít děti je rozhodnutí, na které má každý člověk právo. Jenže co když se tak rozhodne muž, se kterým byste chtěla mít děti vy? Možná je to jen dočasný stav – a možná je to definitivní. Dobrovolná bezdětnost není tak úplně vzácná.

Je tu nová doba a s ní nové otcovství. Dřív naši tátové chodili do práce a pak se většinou někde zašili nebo se nezúčastněně natáhli na gauč, zatímco mámy ob­starávaly chod domácnosti a všechno kolem dětí. Kromě plození a živení ­rodiny se otcové starali snad už jenom o auto a jejich povinnosti coby živitele byly jasně ohraničeny pracovní dobou. Jenže dnešní matky čím dál tím méně touží zmizet z pracovního a veřejného života, snaží se naopak i s malými dětmi nějak realizovat, a tak se očekává, že mladí otcové se do péče o potomky také zapojí. Začíná to tím, že mají v telefonu aplikaci, díky níž vědí, ve kterém týdnu těhotenství se jejich partnerka nachází a jestli se už miminku v bříšku vyvinuly uši. Přítomnost otců u porodu je samozřejmostí a těžko ve svém okolí najdete mladého otce, který by novorozence běžně nepřebaloval.

Embed from Getty Images

Počít, či nepočít

Jenže možná právě i kvůli těmhle ­novým výzvám se mnozí mladí muži do otcovství nehrnou. Co dělat, pokud vy víte, že děti chcete, a váš vyvolený neví? Nebo naopak ví, že je nechce? Lektorce Kristýně je dnes jedenačty­řicet let. Bylo jí přes třicet, když se dozvěděla, že muž jejího života si děti pořizovat nemíní. Nebo je alespoň nechce mít „takhle brzo“. „To jsme spolu byli asi půl roku,“ vzpomíná Kristýna. ­Milovaného partnera se nechtěla vzdát, a tak čekala, až si to rozmyslí a bude připravený. „Někdy jsme to řešili v klidu, ale probíhaly i hádky. Věděla jsem určitě, že děti chci, a vsadila jsem na to, že časem po nich zatouží i on,“ vysvětluje Kristýna. Dočkala se. Po sedmi ­letech odkládání její partner se zalo­žením rodiny souhlasil. Jenomže počít se nedařilo. Další roky plynuly – a nic. Už vyzkoušeli všechno možné včetně asistované reprodukce.

Embed from Getty Images

„Pokud někdo od počátku vztahu hovoří otevřeně o tom, že děti nechce mít nejen nyní, ale ani do budoucna, vždy by to měl druhý partner brát ­vážně,“ upozorňuje psycholožka Irena Beranová. Naléhání nebo nátlak ve vztahu obecně je chybou také podle psycholožky Kateřiny Spěvákové. „V takto zásadní otázce není možné ­naléhat. Jakýkoliv tlak vyvolá protitlak a někde se to projeví,“ varuje. Tak co máme dělat? Máme se s mužem, který děti nechce, rozejít, nebo čekat, až se rozhodne? „Pokud se jedná o situaci, kdy partner celkově děti v životě nechce, pak je opravdu namístě zvážit, zda jsem schopná takový život s ním sdílet a nic mu nevyčítat,“ soudí Irena Beranová. To bohužel potvrzuje i příběh trpělivé Kristýny. „Jestli někomu vyčítám, že jsem tak dlouho čekala, pak jedině sobě,“ přiznává smutně Kristýna, která teď s mužem uvažuje o adopci. Pokud tedy víte, že dítě je pro vás prioritou, je podle psycholožky ­Beranové rozchod volba menšího zla pro oba partnery.