Možná to znáte na vlastní kůži: jakmile přijde nervozita, do staženého žaludku nenasoukáte ani jablko. Nebo naopak stres zajídáte vším, co vám přijde pod ruku. Vyvážený jídelníček? Na to teď vážně nemáte náladu ani čas. Jenže pak si stoupnete na váhu a pane jo! Jak to, že zase nemůžete dopnout kalhoty? To je jednoduché. Za přibývající kila většinou může rozkolísaná psychika či různá životní traumata. K tomu připočtěte naučené špatné návyky z rodiny, nízké sebevědomí nebo další problémy a nadbytečná kila jsou na světě. Dobrou zprávou je, že se s tím dá něco dělat.
Máte hlad, nebo jen chuť?
Dvakrát měř, jednou řež, říká se. A u výběru jídla to platí dvojnásob. Jak říká obezitoložka MUDr. Radka Jedličková, v dnešní době jsme se díky přebytku jídla odnaučili odlišovat hlad a chuť. „Ať už přijdeme do supermarketu, restaurace nebo na trh, pokaždé si můžeme vybírat suroviny dle libosti. V tu chvíli nás ale ve většině případů ovládají chuťové preference.“ A pokud jsme zachváceni stresem, nervozitou nebo depresí, naše tělo bude volat po cukru. Jak v praxi chuť a hlad rozpoznáte? „Jakmile začnete přemýšlet, co byste si dali nejraději, bude to spíš chuť než hlad,“ popisuje lékařka a dodává: „Obecně přijímáme příliš kalorickou stravu s malou výživovou hodnotou, například ochucené nápoje, sladkosti, uzeniny či produkty z rychlých občerstvení. Jíme nepravidelně a nepromyšleně. Přestali jsme jídlo plánovat.“
„Obezitu velice často doprovázejí i psychické problémy, ať už ve formě nespokojenosti se svým tělem nebo vyčleněním ze společnosti,“ říká lékařka Radka Jedličková. Právě kvůli psychickým problémům nebo stresu, jak se zjistilo při nedávných lékařských studiích, tělo nehubne. A jak potvrzuje obezitolog MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., důležitou součástí každé úspěšné diety je i psychoterapie: „V případech, kdy jídlo slouží jako proti- stresový prostředek, nebo pokud je naplánovaná redukční dieta velkou psychickou zátěží, doporučuju hledat pomoc u psychologa.“
http://gty.im/599105166
Co se dá změnit?
Možná tomu nebudete věřit, ale změnit se dá téměř všechno. Ačkoli tzv. primární obezitu, která se vyskytuje ve světové populaci nejčastěji, ovlivňuje ze 60?% dědičnost, i s tím se dá pracovat. „Jednoduše můžeme říct, že i když člověk má oba rodiče obézní, sám obézní být nemusí. Chce to ovšem velkou dávku vůle: člověk by měl počítat s tím, že se celý život musí více hlídat, zdravě jíst, nepřejídat se a pravidelně se hýbat. Sekundární obezita, kterou způsobuje například chromozomální onemocnění, se vyskytuje jen u 2?% populace,“ říká MUDr. Radka Jedličková.
