30. září 2018
Všichni máme své skryté strachy, „kostlivce ve skříni“, kteří nám brání žít tak, jak bychom si přáli. A teď si představte, že se jich navždy zbavíte. Jak? Tím, že lehce upravíte svůj rukopis. Zní vám to jako čirá fantazie? Ale kdepak, metoda zvaná grafoterapie opravdu funguje.

Dana Hodanová, osobní terapeut ve Studio Danah (www.studiodanah.cz) odpovídá na naše otázky ohledně grafologie:

Většina lidí zaslechla už někdy pojem grafologie. Co si ale máme představit pod grafoterapií? V čem se liší? Jde snad ještě o pár kroků dál?

Grafoterapie na grafologii a její velmi rozsáhlé poznatky navazuje a využívá je. Písmo na Vás prozradí mnohé, naše postoje, to jací jsme, jaké strachy nás ovládají… Grafoterapie pracuje s cílenou změnou písma jakožto nástrojem pro cílenou změnu v životě. Postupnou a řízenou úpravou rukopisu se zbavíte potlačených emocí a zlozvyků, získáte duševní rovnováhu, sebedůvěru, naučíte se lépe komunikovat. Grafoterapie zahrnuje komplexní postup a pravidla, co měnit a co ne a v jakém pořadí. V podstatě nejsnadněji se mění emocionální vnímání, ale nelze ho změnit natrvalo. Naopak mnohem nesnadněji se mění reakce a chování, které ale lze změnit trvalo.

Grafoterapie předpokládá, že naučíme-li se psát určitým způsobem, mohou v našem životě nastat žádoucí změny. To zní skoro jako pohádka. Jak je možné, že to takhle funguje?

Jakékoli pohyby našeho těla, včetně psaní, řídí mozek. Platí to i obráceně – jakékoli pohyby, včetně písma, ovlivňují a utvářejí změny v našem mozku. Tím, že píšeme určité tahy písma, propojujeme mozková centra související s naším chováním.

Takže když celý život píšu nesprávně například písmenko „o“, zadělávám si tím na konkrétní problémy?

Ano. S každým jeho napsáním jen potvrzujete a upevňujete daný návyk, který písmenko zobrazuje. Například pokud píšu písmenko „o“ s “kličkou jako rybník“ znamená to, že mám z něčeho strach, obavu, že se uzavírám sama do sebe, stavím si zeď v komunikaci mezi sebou a ostatními lidmi. Každým takto napsaným „o“ si tento stav potvrzuji a zeď se zvyšuje a zpevňuje.

Z pohledu grafoterapie je tedy naprostý nesmysl, že se děti v první třídě učí psát podle nějaké předlohy. Nebo dokonce velmi škodlivý návyk. Je to tak?

Ne, není. Děti, a vůbec kdokoli, se musí naučit písmu jako takovému, které je stejné, protože jinak by se ztratila schopnost číst ho. Ale, i když všichni dostaneme v první třídě stejnou předlohu, tak naše písmo se mění a utváří se našimi zkušenostmi. Takže i naše chování se mění a utváří v souvislosti s naším písmem.