Dvě ženy, které jsou tváří kampaně Den, kdy se mámt ráda, se svěřily se svými osudy:
Životní kotrmelce mě naučily mít se ráda, říká Markéta
O Markétě Karman bychom s nadsázkou mohli říci, že je to žena z oceli. Nejen, že si za svůj život prošla náročným obdobím, které ji zocelilo, ale i na studiích Vysoké školy chemicko-technologické se pět let věnovala právě výrobě oceli.
„Ve svém oboru jsem ale nikdy nepracovala, a i když mi to náš pan profesor zakázal říkat, tak o sobě tvrdím, že jsem chemik z leknutí,“ směje se svým profesním začátkům Markéta. Říká o sobě, že do svých pětadvaceti let nevěděla, co je život. Vše měla naplánované, věnovala se svým sportovním láskám, jako je paraglaiding, letadla a běhání. Vše běželo jako po másle a ona se jen bavila. „I po škole se mi podařilo dobře a velmi rychle nastartovat úspěšnou korporátní kariéru a asi jsem tu rychlost přepálila a po třicítce vyhořela. Od té doby jsem zažila nejeden kotrmelec a pád, takže věcí se kterými jsem se musela poprat bylo opravdu hodně,“ vzpomíná Markéta.
Jedno z nejtěžších období prožívala těsně po porodu. Markéta se považuje za perfekcionistku, a tak na sebe kladla velké nároky. „Bohužel puntičkář byl i můj tehdejší partner a ten kladl další nároky na mě. Brzo ráno odjížděl do práce, vracel se navečer a věnoval se práci. S dcerou jsem tak byla 24h denně téměř sama. Nebylo to to spavé klidné miminko a vyžadovala hodně pozornosti. Celé se to nabalilo a bylo mi hodně zle. Na těle i na duši. První rok života mé dcery bych označila za jednu velkou černou můru,“ vzpomíná Markéta a upozorňuje na střet kultur, který se v jejich vztahu projevil.
„Můj první muž byl Ind. Ale já nepatřím mezi naivky, které si neuvědomují dopad střetu kultur. On však spoustu let žil v Americe, v Evropě i u nás v Praze. Jeho myšlení bylo prosáklé západní kulturou. Vše vypadalo báječně. Zásadní rozdíly se projevily po porodu dcery. Nakonec vše vyústilo v střety, hádky, nakonec i fyzické napadání. Dnes, několik let od rozchodu, žiju v neustálé šikaně a stresu, kdy mi přijde další předvolání na policii, k soudu nebo na OSPOD a nejvíc se bojím, že to bude mít negativní dopad na zdraví a psychický vývoj dcery,“ říká Markéta.
Aby uměla lépe řešit konfliktní situace s partnerem a cítila se bezpečně, začala se zajímat o sebeobranu, která ji přivedla k další životní lásce. „Našla jsem si kurz sebeobrany a na něm zrovna dělal instruktora manžel. Byla to láska na první pohled. Po půl roce mě požádal o ruku a za další dva měsíce jsme byli svoji. Ano, jsem střelec, ale tentokrát jsem vystřelila správným směrem,“ směje se Markéta.
Dnes si troufá říct, že je šťastná. Ve vztahu i v práci. Věnuje se online marketingu, ale směje se, že je takový obojživelník. Zaměřuje se na strategické řízení digitálních projektů a jejich propagaci. „Jinými slovy pomáhám klientům se zorientovat v e-commerce, vybrat správné dodavatele, propojit znalosti, které v týmu mají do funkčního celku a nakonec celému projektu nastavit směr a dát klientovi do ruky bitevní plán – strategii.“
Aby toho nebylo málo, se svým mužem založila sportovně obranný projekt Krav Maga JINAK. „Manžel se deset let věnuje systému reálné sebeobrany. Po svatbě jsme se rozhodli, že spojíme, co oba umíme nejlépe. On nabízí službu a já mu pomohla s její propagací a zajišťuji pro něj celý administrativní chod jeho živnosti. Pracujeme spolu na větších projektech, ať už je to participace na teambuildincích, organizujeme víkendové i jednodenní tématické kempy,“ podotýká Markéta.
Těžkosti života i cvičení jí přinesly hodně. Naučila se zvládat konflikty a hlavně jim předcházet.
Největší radost jí dělá sedmiletá dcerka a dnes hrdě přiznává, že se naučila mít se skutečně ráda. „Cesta k tomu ale byla dlouhá a bolavá. Nejdůležitější je si uvědomit, že nesmíte ustrnout a musíte na sobě stále pracovat. Kopanců a kotrmelců jsem od života dostala hodně. Každý mě ale něco naučil a někam posunul. Za každý z nich jsem vděčná a přijímám ho s pokorou,“ dodává.
Markéta je jednou z tváří kampaně naší akce Den, kdy se mám ráda v Českých Budějovicích.
