Ačkoliv se nám to zdá jako nejlogičtější, barva očí našich rodičů není jediným faktorem, který ovlivňuje, jakou barvu očí budeme mít my. Záleží totiž i na genetických informacích dalších předků. Obecně však lze říci, že nejvíce lidí na světě má hnědé oči, zatímco modré naopak nejméně lidí.
Většina dětí přichází na svět s neutrální barvou očí, protože jejich duhovka zatím neobsahuje prakticky žádný pigment. „Teprve časem, kdy jsou oči dětí vystavené slunečnímu záření, dochází v duhovce k postupné produkci melaninu a odstín duhovky se mění. V šesti měsících už je většinou patrné, jaké oči bude dítě mít, v jednom roce hustota melaninu představuje asi 50 % hustoty dospělého člověka a ustálí se asi ve 3. roce života dítěte. Pro zbytek života pak barva očí zůstává stejná,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.
Modroocí jsou optimisté, hnědoocí obětaví
Modrá patří přívětivým a optimistickým lidem s radostí ze života. Ti bývají dobrými společníky, z hlediska zdraví jsou ale náchylní k onemocněním dýchacích cest, ledvin či srdce a také k revmatickým a alergickým potížím.
Hnědé oči zase ukazují na ochotné a obětavé lidi se silným charakterem, bystrým rozumem a inteligencí, kteří mají predispozice k oslabení nervového systému, onemocnění trávicích orgánů, žaludečním vředům, zácpě, nadýmání, zánětům žlučníku a apendixu.
Podle studie vědecké publikace American Journal of Ophtalmology z roku 2000 mají lidé s tmavě hnědýma a černýma očima 1,5krát až 2,5krát větší riziko šedého zákalu než lidé světloocí.
Zelená barva potom svědčí o výkonných a cílevědomých lidech. Ve skutečnosti vlastně zelené oko neexistuje – je modré a leží přes něj žluté skvrny nebo pásy. Žluté barvivo znamená v podstatě jedinou věc: může signalizovat sníženou funkci ledvin a špatný metabolismus kyseliny močové.
Šedé oči mají lidé s velkou mozkovou kapacitou a méně společenskými vlohami, se sklony k onemocnění kůže a revmatismu.
