4. června 2018
V České republice funguje dnes více než 700 pekáren, které vyrobí denně zhruba milion pecnů. Jak ale poznat ten skutečně kvalitní?

Kvas i droždí

Chléb se kypří buď kvasem, nebo droždím. Čím více kvasu chléb obsahuje, tím je kvalitnější a déle vydrží. Bohužel jeho množství a typ výrobci většinou neuvádí. Dnes řada lidí preferuje chléb kypřený droždím obsahující více pšeničné mouky. V souvislosti se současným trendem oživování starých zavedených postupů u mnoha potravin však nabývá na popularitě právě chléb kvasový s vysokým podílem žitné mouky.

Embed from Getty Images

Chléb má zvonit

Kvalitní chléb poznáte i podle hmatu a vůně, která by pro vás měla být příjemná. Měl by být klenutý a bez ostré hrany. Pokud je příliš vysoký, znamená to, že je moc nakypřený. Kůrka by měla být zlatohnědá, stejnoměrně zabarvená a výrazně neporušená a nepomoučená. Na dotek by měl být chléb silnější a tvrdší, křupavější, nikoliv měkký, to značí spíše jeho nedopečenost a větší množství vody. Podle starého zvyku na něj můžete zespoda poklepat – správně by měl „zazvonit“. Vnitřek chleba by pak měl být dobře propečený, vláčný, elastický, bez trhlin a vlhkých míst (výjimkou jsou celozrnné chleby).

Hlavně ne do lednice

Správně vyrobený a propečený chleba by měl také chvíli vydržet. Jeho trvanlivost ovlivňuje i množství žitné mouky. Ideální je doma ho zabalit do utěrky nebo ho uschovat do nádoby na chléb. Pokud je skutečně kvalitní a vy ho dobře skladujete, měl by vydržet i týden. Nikdy ho však nedávejte do lednice, rychleji v ní totiž zestárne.

Celozrnný vs. vícezrnný

V souvislosti s trendem zdravého stravování se nad konzumací chleba vedou časté polemiky. Chléb však obsahuje nezbytné železo, vápník, vlákninu, vitaminy řady B a je významným zdrojem energie. Vyšší podíl žitné mouky (případně ovesné či ječné) působí pozitivně na pohyb střev. Chleby z celozrnné mouky pak pomáhají vyrovnávat hladinu cukru v krvi, přičemž by měly obsahovat minimálně 80 % celozrnných mouk. Často si ho pleteme s vícezrnným chlebem, který včetně pšenice a žita má obsahovat luštěniny nebo olejniny v množství minimálně 5 %.

Embed from Getty Images

Nové trendy plné zrníček

Obchody nabízejí nepřeberné množství druhů chleba. Základem kvasového chleba, jak název napovídá, je kvas, mouka a voda. Chléb je díky kvasu lépe stravitelný. Z tohoto základu pak lze vyrobit žitný, špaldový i pohankový. Oblíbené jsou v poslední době také chleby obsahující různá semínka – slunečnicová, dýňová, sezamová nebo chia. Na trhu ale naleznete chleby speciální a už i chléb veganský, ten vyrábí pod názvem Vegipan například rodinná kladenská pekárna Kompek. Vyrábí se z ovesných a špaldových vloček, žitného kvasu, slunečnicových, tykvových a sezamových semínek a vody. Co je však hlavní, neobsahuje laktózu a droždí, naopak má vysoký podíl zrn a olejnin.