Oslavy zmrtvýchvstání Krista přejaly řadu symbolů a tradic i z pohanských kultur, díky své globální oblíbenosti jde o pestrou směsici mnoha prvků, jejichž kořeny najdeme dokonce až ve starověkém Egyptě.
Kromě připomenutí Kristova zmrtvýchvstání připadá na období velikonočních svátků také řada různých oslav jara, plodnosti a probuzení přírody po zimě. Prapůvod tradičních symbolů lze najít již v době před několika tisíci lety – například beránek je spojen s bohem Chonsu, synem jiného boha Amona, který na sebe bral beraní podobu. V křesťanské podobě beránek představuje Ježíše Krista a jeho oběť za spásu světa. Vajíčko je pak již od nepaměti symbolem nového života.
Oslavy Velikonoc mají v různých zemích světa spoustu různých podob, podívejte se na ty nejzajímavější.
Polsko
U našich sousedů je tradicí takzvaná oblévačka, ke které dochází na Velikonoční pondělí. Původně šlo o polévání vodou a šlehání proutky kočiček a zajímavé je, že obě tyto aktivity si chlapci i děvčata provádějí navzájem. Dnes polévání z vědra suplují plastové stříkací pistolky.
Finsko
Děti se na Velikonoce oblékají za čarodějnice, součástí jejich kostýmů jsou šátky na hlavě a pomalované tváře, koledují pak o čokoládová vajíčka. Nosí také vrbové proutí ozdobené pírky.
Řecko
Tradicí je barvení vajec červenou barvou, která symbolizuje život a také Kristovu krev. Mezi typické řecké velikonoční pokrmy patří jehněčí a kozí maso a také polévka majiritsa – vývar z jehněčího masa ochucený cibulí, koprem a máslem. Oblíbenou hrou dospělých i dětí je vzájemné rozbíjení vajec – čí vydrží při oťukávání déle, ten vyhrává.
