Říká se, že nám bylo naděleno jen tolik, co uneseme. Určitě s tím řada z nás – zvláště v složitých životních situacích – nesouhlasila. Jenže nakonec jsme to unesly. My, ženy totiž dokážeme zvládnout tolik! Snášíme těžká břemena vztahů, starostí o děti, o své blízké častěji daleko lépe než muži, zároveň dokážeme ustát to, co nám život staví do cesty. Protože zkrátka musíme, chceme. Pro nás samé, ale především pro naše (budoucí) děti, rodinu. A to přesto, že se nám to na začátku nemusí líbit.
Stačí se jen podívat do historie, kolik toho ženy musely ustát a ustály. Války, do kterých muži odešli a třeba se nevrátili, hladomory, epidemie, nemocné děti... To vše musely naše předkyně zvládnout a často bez pomoci druhých, především mužů. Jejich sílu nosíme my, současné ženy, v sobě, v genech nebo, věříte-li, také v jakési kolektivní ženské duši, ve Velké ženské energii. Tu ženskou sílu nám naše předkyně uschovaly hluboko do naší duše... Nevěříte, nevíte o ní? Možná je tam jen v koutku schovaná, protože jste jí ještě nedopřály sluchu. A pozor! Až se stanete skutečnou Ženou, potkáte skutečného Muže, nebo muži vedle sebe můžete pomoci v Muže vyrůst. Poradíme, jak na to.
1. Poslouchejte svoje srdce
Máme na mysli opravdu srdce, ne jiné orgány, zvláště orgány touhy, které nás snadno svedou na zcestí. Stejně tak nemáme na mysli to, čím si nahrazujeme jen něco, co nám – především v dětství nebo v předchozích vztazích – chybělo. Poslouchat srdce znamená poslouchat svou intuici. Ta nás nikdy nepovede do záhuby, vždycky ví, co je pro nás správné a co zničující. Dát prostor intuici znamená dostat se hluboko do našeho podvědomí a zeptat se ho: Je tohle pro mě opravdu dobré? Udělá mě toto řešení, tento člověk, muž, opravdu šťastnou, a to ne jen na chvíli?!