1. Sen je iluzorní zážitek, který ukazuje na stav vaší duše. Mozek sněním podle odborníků zpracovává a třídí své skutečné zážitky. Věda zkoumající sny se nazývá oneirologie.
2. Lidé ve starém Egyptě věřili, že sny jsou poselstvím bohů a mohou mít léčebné účinky. Proto se nemocným sny navozovaly pomocí takzvané inkubace: Pacient se vždy vydal do chrámového sanatoria, kde následně strávil noc. Při spánku k němu pak přicházelo božstvo.
3. Božský původ snů zpochybnil například Aristotelés ve svém pojednání O věštění ze snů. Naproti tomu ve starověké hippokratovské sbírce najdete pojednání O životosprávě, jehož čtvrtá kniha dělí sny na božské a sny obsahující znaky tělesného stavu. První jmenované obsahují informace o budoucnosti „a je nejlepší je konzultovat s věštcem“, podle druhé skupiny zase lékaři určovali diagnózy.
4. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev si jednoho dne všiml, že prvky seřazené podle atomových hmotností vykazují jistou podobnost. Ale pořád mu to nedávalo smysl. Až když po třídenní práci konečně usnul, zdál se mu sen: V něm si prohlížel tabulku, do které všechny prvky zapadly. Po probuzení svoji noční vidinu zaznamenal – a periodická tabulka prvků byla
na světě! Psal se rok 1869.
5. Nejstarším dochovaným snářem je Výklad snů od Artemidóra z Efesu ze druhé poloviny 2. století n. l., jehož pětidílný snář se stal základem mnoha knih. V 8. století ale papež Řehoř II. výklad snů zakázal, a to pod hrozbou smrti. Církev totiž považovala sny za pohanské bludy. „Sny přicházejí k člověku buď prostřednictvím duše, nebo prostřednictvím těla, a takové pokušitelské sny podněcuje sám ďábel!“ Za první česky napsaný snář je považováno dílo Kniehy snového vykládanie od Vavřince z Březové.
5. srpna 2017 13:27, aktualizováno
25. března 2019 17:51
