28. července 2017
Jaké to je, když vás stromy uzdravují a pomáhají vám v každodenních činnostech?

Při pobytu v Avignonu mě upoutalo velké množství lidí trávících čas pod zelenými korunami. Viděla jsem, jak ve společnosti stromů odpočívají, hrají pétanque, stolují, baví se s přáteli, čtou knížky nebo jen tak relaxují se skleničkou lahodného vína.
Činí tak mimoděk, nebo je v tom záměr? Otázka mi neklidně hlodá v mysli. Beru do ruky telefon a volám Henriho Gardeta. S mužem, který umí promlouvat s dušemi stromů, se scházím uprostřed Rhôny na ostrově Île de la Barthelasse. Rozpustilý vánek ředí letní parno a vrásčitý Francouz mi dává pokyn. „Vyber si strom, který se ti líbí. Musí tě na první pohled okouzlit, uklidňovat a dávat ti sílu.“ Rozhlížím se a do oka mi padne statný jírovec. „Très bien,“ broukne Henri a rozkládá pod stromem deku. „Lehni si na záda a zavři oči. Teď poslouchej zvuky v koruně. Ševelení listí, šumění větru ve větvích nebo zpěv ptáků.“ Poslušně plním pokyn. Vypouštím z hlavy veškeré myšlenky a nechávám se zcela unášet léčivou silou přírody. Topím se v hlubině času, ze které mě probírá terapeutův hlas. „Otevři oči a pozoruj teď barvu, tvar, pohyb listů a větví.“ Zrakem putuji po jednotlivých částech stromu a všímám si drobných detailů. Hmyzu laškujícího na hnědém dřevě, vyboulených suků i pozvolna dozrávajících plodů.

Poprosit a poděkovat

„Teď obejmeme kmen,“ zavelí charismatický dvaasedmdesátník. Zvedám se z trávy a přistupuji k oblíbenému stromu Ludvíka XIV. „Nejdřív navážeme s jírovcem kontakt. V duchu nebo nahlas řekneme: ­jírovče, zdravím tě a prosím o tvou léčivou energii,“ radí mi můj průvodce. Poté zeleného krasavce obejmu. Tělo nalepím na kmen a čelo lehce opřu o strom. Mlčím, dýchám a nechávám proudit životodárnou energii do svého těla. Po pěti minutách seance končí: „Jírovče, děkuji ti a loučím se s tebou.“ Cítím, jak mi v buňkách proudí nová síla. Ze svalů zmizelo napětí z bláznivého dne a z mysli odplynuly zasmušilé myšlenky. Henri otevírá láhev čerstvé vody s levandulovým sirupem a nad svěžím nápojem pokračujeme v konverzaci. „Nemusíš na to jít jen takhle ezotericky,“ čte mi otázku v očích znalec přírody. „Stačí, když si budeš ve společnosti stromů číst, kreslit, spát nebo jíst. I tak ti předají energii. Navíc dokážou pomoci při různých onemocněních. Ovšem na elektronické hry, práci na počítači, telefonní hovory a nepříjemné diskuse pod stromy zapomeň.“

Objetím to nekončí

Přestože má procedura pod širým nebem skončila, dostávám od Henriho další doporučení, jak využívat léčivé účinky stromů každý den. Při aromaterapii kapu do difuzéru éterické oleje získané z listí či jehličí stromů. V rámci fytoterapie mažu unavené nohy chladivým kaštanovým gelem. Svoji dlouhou hřívu pročesávám dřevěným hřebenem a pleť hýčkám výtažky z cukrového javoru. A když se v kuchyni skláním nad ­klokotajícími hrnci, často pokrmy ­kořením skořicí, hřebíčkem či muškátovým oříškem. I tohle je totiž příjemná stránka dendroterapie.