24. července 2017
Čím dál víc lidí se v poslední době chlebu vyhýbá. Jenže co je vlastně pravdy na tom, že se po něm tloustne a zalepuje nás?
1 / 2

Tušíte, jaká vůně je lidem po celém světě ze všeho nejpříjemnější? Jasně, ta která se line z čerstvě upečeného chleba. Evokuje totiž dostatek potravy a ten představoval od nepaměti klíč k přežití.

Jenže dnes máme spíš opačný problém – obchody přecpané potravinami a strach postavit se na váhu. „V létě mi spolubydlící půjčila knížku Život bez pšenice a obě jsme začaly držet bezlepkovou dietu. Najely jsem na saláty a já je dokonce začala snídat místo chleba se šunkou. Do září jsem dala dolů pět kilo. Jenomže klasické pečivo mi teď čím dál víc chybí,“ přiznává manažerka Simona.

Ale je tenhle chlebový půst vůbec nutný? „Opravdu hodně záleží na tom, jestli jíte kvalitní kváskový chléb, anebo pečivo, které obsahuje kvasnice a různé přídatné látky. Chléb plný škrobů, zahušťovadel, konzervantů nebo barviv má zamaskovat skutečnost, že pekař nepoužil kvalitní mouku a tradiční technologii výroby. Takové pečivo zdraví opravdu škodí, a to i v případě drahého bezlepkového chleba,“ varuje Cosmo expertka přes výživu Miša Kučová. Jak ale poznáte poctivý chléb?

Čtěte také: Pšenice – královna bez koruny

Voda, obilí, sůl

Celá střední Evropa v minulosti přežívala zimy hlavně díky chlebu a výživnému máslu, které si lidé prostě uskladnili z léta. Pečení chleba se dokonce zmiňuje už v bibli, šlo ale spíš o placky z celých zrn, která se máčela, klíčila, fermentovala, mlela a potom sušila na slunci nebo ohni. Chléb se přiblížil tomu dnešnímu, až když lidé vynalezli kamenné mlýnky, a mohli si tak připravovat mouku.

„Všechny národy, i ty vyhlášené dlouhověkostí a pevným zdravím, mají v jídelníčku zdravé sacharidy jako cenný zdroj energie. V Asii je to rýže, v Evropě díky našemu podnebí pečený chléb,“ tvrdí Miša Kučová, ale dodává: „Obilí se ovšem musí správně připravit – namáčet, klíčit, kvasit nebo vařit – to abychom ho zbavili škodlivých látek.“ A právě tady je zakopaný pes. Kdysi se chleba připravoval jen ze tří základních ingrediencí – mouky, vody a soli. (Kvásek potřebný k vykynutí totiž není nic jiného než zkvašená mouka s vodou.) Dnes se ale místo něj přidávají do pečiva kvasnice, díky nimž těsto vykyne rychleji a víc. Jenomže během takové přípravy se mouka nestihne důkladně rozložit, a tím pádem se z ní neodbourá ani nebezpečná kyselina fytová obsažená v obilných zrnech.

1 / 2