Třicetiletá Kamila se považuje za celoživotní smolařku: „Objednala jsem si drahou dovolenou, jenže cestovka zkrachovala. Našla jsem si krásný podnájem a za půl roku se do bytu nade mnou nastěhovali naprosto asociální sousedi… Katastrofy prostě přitahuju,“ krčí rameny.
To třiatřicetiletá Alexandra má přesně opačný dojem: „Mockrát se mi stalo, že jsem si něco přála, a ono se to vzápětí skutečně vyplnilo. Třeba jsem si uvědomila, že toužím pracovat s knížkami, ale chybělo mi k tomu vzdělání i praxe. O několik týdnů později jsem se na večírku seznámila s paní z jednoho nakladatelství. Dohodila mi místo asistentky a během jednoho roku jsem povýšila do oddělení marketingu!“
Vidíte rozdíl v obou příkladech? Se kterou z citovaných se ztotožníte? Není náhoda, že některým se všechno daří, zatímco jiným zkolabuje vše, na co sáhnou. Například britský psycholog Richard Wiseman prováděl osmiletý výzkum se stovkami dobrovolníků, kteří o sobě tvrdí, že mají trvale štěstí, nebo smůlu, a ve své knize Faktor štěstí (vydala Omega) vynesl ortel: „Štěstí není nikterak provázáno s mentálními schopnostmi nebo inteligencí.“ Jde o něco jiného: o čtyři podstatné rozdíly v myšlení a chování. Šťastlivci životem plují následující cestou:
Čtěte také: Nejlepší citáty o štěstí
1. Jsou uvolnění
Děti Štěstěny jednoduše věří, že to s nimi ostatní myslí dobře. Díky tomu se nebojí ani neostýchají zapříst důvěrný rozhovor a přitom odhalit emoce, touhy a plány. Při řeči se navíc usmívají mnohem častěji než ti, na které se lepí smůla. S každou takovou debatou stoupá pravděpodobnost, že potkají někoho, kdo jim dohodí práci snů, pomůže jim splnit dílčí cíl nebo se stane jejich blízkým. A šťastlivci jsou otevření ke všemu.
„Mám osobní pravidlo: každou příležitost využiju, i když se mi třeba moc nechce,“ tvrdí jedna z rozradostněných, třicetiletá Jana. „Ještě nikdy jsem nelitovala.“ Expert přes lidskou mysl provedl ještě jeden experiment: Položil na chodník před restauraci bankovku a uvnitř posadil ke stolu samotného člověka. Pak nechal postupně přicházet šťastlivce a smolaře. Co se stalo? Většina šťastlivců bankovku zvedla, přičemž se s osamělým hostem dala do řeči. Většina smolařů si bankovky ani nevšimla a ani je nenapadlo se seznamovat. Přitom příležitosti měli všichni úplně stejné! Podle odborníků jsou šťastlivci víc zaměření na realitu. Místo aby se zabývali sněním ve stylu „Co by bylo, kdyby…“, žijí přítomností a všímají si aktuálních možností. Proto vidí bankovku na chodníku, zatímco někdo jiný ji prostě přehlédne. „Zjistil jsem, že být na tom pravém místě v tu pravou chvíli ve skutečnosti znamená být v tom správném rozpoložení mysli,“ uzavírá odborník.
