„V období do jednoho roku je důležité provést děti všemi fázemi vývoje a žádnou nevynechat, zejména dbát na to, aby dítě co nejdéle lezlo ještě před tím, než se posadí. Samotná chůze může, ale nemusí přijít s prvními narozeninami. Její podpora a upevňování jsou pak nejdůležitější v druhém roce života,“ vysvětluje Kristýna Přibylová ze speciálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym.
1–3 roky: Vzhůru k výškám, ale s asistencí
Mezi prvním a druhým rokem života je vhodné zařadit třeba válení sudů, základy hodů, koulení míče po zemi, lezení do schodů a ze schodů s postupným přechodem na chůzi po schodech s oporou. Děti také začínají objevovat výšky. Osmnáctiměsíční děti již zvládnou vyšplhat na několik příček na žebřinách.
Až do 2,5 let věku ale děti stále ještě při cvičení potřebují podporu a oporu rodičů. Jejich dovednosti se zlepšují, ale pro správné provádění cviků je přítomnost dospělého nutná. V tomto věku již mohou zvládat nejen samostatnou chůzi a chůzi bokem po lavičce, ale i chůzi po lavičce s překračováním malých překážek. Na žebřinách již vylezou samy několik příček a také se učí lézt samostatně dolů. Společně s rodičem začínají zkoušet skoky z větší výšky a překračování z překážky na překážku. Již v tomto věku můžeme pomalu zařazovat nácvik kotoulu na šikmé ploše, ovšem za dodržení všech důležitých pravidel a pečlivé asistence lektora nebo rodiče.