30. listopadu 2016
Stačí si pustit do uší pěknou píseň a hned máte lepší náladu. Po zázračných účincích a původu hudby pátrala Romana Schützová.
1 / 2

1. Pravděpodobně nejstarší hudební nástroj byl vyroben ze stehenní kosti medvědího mláděte. Předmět byl nalezen na území dnešního Slovinska a jeho stáří se odhaduje na 50 000 let.

2. Nejstarší notový zápis pochází ze starověké Mezopotámie – doby kolem roku 1400 před n. l. Rozluštit se ho podařilo až v sedmdesátých letech 20. století, připomíná ukolébavku či lidovou píseň. 

3. Staří Řekové byli přesvědčeni, že hudba oplývá božskými vlastnostmi. Ve středověku se dokonce řadila mezi sedmero rytířských ctností.

4. Hudba má léčebné účinky, s čímž pracuje muzikoterapie. V bibli se například píše, jak David hrou na harfu léčil deprese krále Saula. Podobným způsobem ulevovaly umírajícím v 11. století i řeholní sestry v klášteře Cluny ve Francii. V roce 1993 zase neuroložka Frances Rauscher při svém experimentu vypozorovala, že studenti, kteří poslouchali Sonátu D dur, dopadli po deseti minutách poslechu lépe v testech vyžadujících prostorovou představivost než ti, kteří měli v uších moderní hudbu nebo neposlouchali nic. Tenhle objev Rauscher popsala jako Mozartův efekt. Tvorba geniálního skladatele se dodnes přehrává například pacientům s Alzheimerovou chorobou.

5. Jazzový kytarista Fabien Maman si v rámci svého turné po Japonsku všiml, že tamější lidé mezi jednotlivými skladbami netleskají. Hudebník byl šokován, ale pak si uvědomil, že má v průběhu koncertů na Dálném východě víc energie než předtím. To ho utvrdilo v myšlence, že tleskání mezi jednotlivými skladbami ničí účinek hudby.

1 / 2