"Opravdová ženskost je bouře, která volá po ztišení. Zlovolná, když neucítí na druhé straně sílu a cíl. Protějšek, který nás přitahuje a zneklidňuje zároveň. Rozumem nepolapitelná, nikdy nikomu nepatřící, ale toužící na chvíli spočinout v objetí, které až zabolí. Věčná proměna. Květina lásky vybízející k zalití.
Až pak přicházejí druhotné věci jako vzhled, povaha, zájmy, něha, věrnost, šarm a podobně. Budou vždy jiné, než jaké je chceme mít – a běda, když budou ony chtít předělávat nás k obrazu svému," napsal nám v odpovědi na otázku "Co je to opravdová ženskost?" novinář Ivan Adamovič.
"Pravá ženskost je schopnost přenést se přes svou roli ženy – a to může být i velmi nesnadné! " odpověděl další z dotázaných.
A do třetice: "Je to prosté. Když bude muž chodit/žít/spát s holkou, co má velká prsa, dřív nebo později zatouží po krásce odvedle, co má hrudník jak lentilky schované pod kobercem, i když té své bude přísahat, že právě její pětky jsou to nejkrásnější, co kdy držel v rukou. No, a když se muž sblíží s křehotinkou s drobným poprsím, pro změnu ho uchvátí ta, v jejímž dekoltu by se dalo utopit. A proč? No, protože je to nové, neokoukané a zatím neosahané."