10. listopadu 2016
Existuje jedno rčení: muži a děti přicházejí a odcházejí, kamarádky zůstávají. Jenže ani tohle tvrzení neplatí zcela. I přátelství se vyvíjí, mění a končí. Svět se nebortí, ale zůstává podivná pachuť. Zbytečně.
1 / 5

Se spolužačkou ze střední školy, před kterou jste neměla žádné tajemství, si najednou nemáte co říct. Nebo se vykrucujete z pravidelných sešlostí bývalých kolegyň, bez kterých jste před časem nedala ani ránu a dokonce jste spolu trávily i víkendy. Co se to s vámi jenom stalo?
Odpověď psycholožky Jany Markvartové je jednoduchá: „Přátelství je vlastně trošku podobný vztah jako manželství. Říkám trošku, protože kamarádky nepoutají ekonomické závazky, sex ani zodpovědnost k dětem. Po emoční stránce ale i kamarádství probíhá podobně. Rozchod nebo spíše konec přátelství bývá sice jednodušší, bolet, vzbuzovat výčitky a pocity viny umí ale úplně stejně.“

1 / 5