Takže: i netrénovaný začátečník může bez rizika zdravotních komplikací vyběhnout zhruba do teploty -5 stupňů. Stačí se dostatečně obléknout, ale taky to nepřehnat.
Důležité je vrstvení – tenké triko z funkčního materiálu, přes něj tenká mikina a případně větrovka. Funkční materiály zajistí, aby odváděly vlhkost, tedy pot od těla, ale nepropustily vláhu zvnějšku. Naprosto zásadní je mít v teple krk (stačí tenký šátek nebo ještě lépe praktičtější tunýlek) a hlavu. Ne, kulich nechte prozatím doma, stačí širší čelenka, která kryje uši i čelo, dobře drží a nikam neklouže. Až do jara taky odložte kotníkové ponožky. Zní to jako prkotina, ale dokáže pěkně znepříjemnit běh! Když vám mezi legínami a koncem ponožky vznikne nekrytý prostor, na který táhne, nebudete se celou dobu soustředit na nic jiného!
Nejdůležitější pravidlo podzimního běhu ale zní: vidět a být viděn! Nevybíhejte za šera a už vůbec ne za tmy. Nikdy nevíte, na koho narazíte, tak proč zbytečně riskovat? Když se ovšem k běhu jindy než za podzimního smrákání nedostanete, dbejte aspoň na to, aby o vás všichni kolem projíždějící řidiči věděli. Nestačí malé reflexní pásky na botách. Chce to větší reflexní plochy na bundě i legínách.
A když jsme u bezpečnosti, nezapomeňte ještě na jedno pravidlo: nechte doma sluchátka. Potřebujete vědět, co se kolem vás děje, s předstihem reagovat, nejen když kolem vás projíždí auto, ale i když se kolem vás pohybuje cyklista nebo rychlejší běžec.
