1. „Jogurt dokáže změnit přirozené neutrální prostředí ve střevech na lehce kyselé, ve kterém se obtížněji množí mikrobi způsobující střevní infekce,“ hlásal na konci 19. století ukrajinský badatel Ilja Mečnikov. Ten také tvrdil, že za dlouhověkost obyvatelstva v Bulharsku, Turecku a Arménii může právě každodenní konzumace fermentovaného mléka. Za svůj výzkum získal Nobelovu cenu.
2. Historie jogurtu sahá do 3. tisíciletí př. n. l. Tehdy si nomádské kmeny putující z Asie až na Balkán vyráběly kysané kobylí mléko. Mléko si nomádi lili do pytlů z ovčí kůže, které nosili připevněné na těle. Proč? Teplota těla, mikroflóra mléka a kůže způsobily, že tekutina zkysla.
3. Jogurt v podobě, v jaké ho znáte dnes, vzniká tak, že se v mléce (nejen ovčím) nechají při teplotě 40 °C vyvíjet bakterie – asi po dobu 4 až 8 hodin. Ty během kysání přemění cukr (laktózu) na kyselinu mléčnou. K jogurtu se pak ještě můžou přidávat další bakterie (probiotika) či vitaminy nebo minerály.
4. První továrnu na jogurty založil Isaac Carasso roku 1919 v Barceloně. Pojmenoval ji po svém synovi – Danone (což v katalánštině znamená Daniel). Na nápad vyrábět jogurty ho přivedl četný výskyt střevních chorob u dětí, proto se jogurty téhle značky původně prodávaly na recept v lékárnách!
5. Slovo jogurt je podle jisté teorie odvozené z tureckého slova yogˇurmak, což znamená srazit se. Jiná zase praví, že výraz jogurt pochází z tráčtiny, jazyka obyvatel starověkého Bulharska. V tráčtině slovo „jog“ znamenalo hustý a výraz „urt“ zase mléko.
