4. května 2016
Buď patříte mezi nadšené chovatelky, nebo tyhle zvířecí krasavice nevyhledáváte. Romana Schützová ale ví, kdo je dokonce uctíval!
1 / 2

1.

Kočky žijí ve společnosti člověka od doby kamenné, kdy přestal kočovat. Ve starém Egyptě dokonce platily za posvátná stvoření, což dokládá nález tří set tisíc kočičích mumií. Když mazlíček uhynul, jeho majitel vyhlásil smutek, mrtvola se nabalzamovala a ve zdobené rakvi uložila na zvláštní hřbitov. A pokud někdo kočku zabil, hrozila mu poprava. Do Evropy se zvíře dostalo na lodích fénických kupců a bylo nadále považováno za ušlechtilého tvora, objevuje se v římské i řecké mytologii.

2.

Naopak středověká církev na kočky nahlížela jako na spojenkyně pekla. V 15. století proto byly hromadně hubeny, zazdívány nebo upalovány jako čarodějnice. Následek? Přemnožení hlodavců a smrtící epidemie. O sto let později se už naštěstí kočky zase ocitly na seznamu oblíbených zvířat. Francouzský kardinál Richelieu jich choval najednou až 14! A několik jich vlastnila i madame de Pompadour.

3.

V roce 1884 přivezl Edward Gould, britský generální konzul v Bangkoku, do Británie pár siamských koček. Věnoval je své sestře Lilian Veley, která později začala budovat moderní chov. V roce 1901 založila Klub siamských koček.

4.

Kočky žijí také v sídle amerických prezidentů. První chlupatou obyvatelkou Bílého domu se stala Tabby, kterou si pořídil Abraham Lincoln. Britský premiér Winston Churchill byl zvyklý se svým kocourem Jockem dokonce i jíst.

5.

Předením většinou dává kočka najevo spokojenost. Někdy se ovšem stane, že přede ze strachu nebo bolesti, například u porodu. Odtud pramení pověra, že rodící kočky necítí bolest.

1 / 2