19. prosince 2015
Naivita? Sobectví? Životní zkušenost? Co dělá ten rozdíl ve vnímání těhotenství? 
1 / 2

Když jste těhotná poprvé, cítíte se často jako bohyně. Princezna. Neuvěřitelná bytost, ve které se magicky rodí nový život. Dopřáváte si všechno možné od odpočinku přes vitaminy až po biodelikatesy. Všichni vám říkají, že musíte být co nejvíc v klidu a pěkně se rozmazlovat. Také pějí ódy na to, jak záříte. V druhém kole (zvlášť když se odehrává v těsném závěsu kola prvního) zapomeňte na speciální péči. Jste zkušenou mámou.

Přestože nám trvalo přes rok, než se nám zadařilo podruhé počít, když se na testu ukázaly dvě čárky, byla jsem tak zaneprázdněná naším tříletým dítětem, že jsem si jen řekla: „Hm, aha, super.“ Proužek papírku od prvního dítěte jsem si pečlivě vyfotila a manželovi ho dala ve zlaté obálce k narozeninám (tak to náhodou vyšlo). Dodnes ho mám v archivu (samozřejmě ten papírek, manžel ještě funguje).

Druhý jsem si prohlédla a vyhodila. Zatímco během prvního trimestru prvního těhotenství jsem se neustále pozorovala, googlovala jak divá, kdy se tvoří nervový systém, ručičky a všechno ostatní, během druhého těhotenství mi bylo jen šíleně špatně. Střídavě jsem objímala záchodovou mísu a naše batole. A fotky z ultrazvuku? První mimi jich má celé album. Od prvotní tečky v děloze až po 3D sérii. Skenovala jsem ty fotky a postovala na Instagram a Facebook. Rozplývat se nad nimi bylo povinné! 

A druhé dítě? Když už jsem si fotky z ultrazvuku vzala, zapomněla jsem je ukázat i manželovi, natožpak je dát na Facebook. Myslím, že ty snímky spíš skončily zmuchlané někde v hlubinách mé obří kabely mezi vlhčenými kapesníčky a přesnídávkou.

1 / 2