16. prosince 2015
Zkusila jste v životě snad už všechny drastické i lehké diety, a přesto se vás kila drží jako klíště? 
1 / 3

Možná jen stačí vyrovnat ve střevech hodné a zlé bakterie a dočkáte se zdravého trávení i bonusu v podobě vytoužené štíhlé postavy!

Gynekologie, alergologie, psychiatrie, plicní, hematologie, chirurgie, urologie… Tam jdete s dělohou, někam s hlavou, jinam zas s bolavým kolenem. Takový je v naší zemi zvyk. Jenže toto pomyslné rozkouskování člověka na jednotlivé segmenty je i obrazem toho, jak vnímáme sami sebe, naše zdraví. I když víme, že orgány a procesy v těle spolu nějak souvisí, často máme tendenci na ně pohlížet jako na jednotlivé části celku, léčíme je izolovaně a zapomínáme, že celek je mnohem spletitější a jemnější síť vztahů mezi jednotlivými částmi.

Holistický, celostní přístup k medicíně je však naštěstí stále častější. Lékaři hledají hlubší příčiny nemocí, nejen pouhé odstranění symptomů. Zkoumají širší souvislosti, vnímají a měří situace, kdy dochází v tak nesmírně složitém systému, kterému říkáme lidské tělo, k nerovnováze a co tato nerovnováha pak způsobuje po zdravotní stránce. Zkoumají souvislosti mezi psychikou a tělem (psychosomatika). Nejnovější poznatky jsou inspirativní. Můžete je využít po svém – a třeba díky nim také zhubnout, což se vám nedaří, i když se snažíte, seč můžete. 

TRÁVENÍ JE KLÍČ

Naše střeva obsahují desetkrát více bakterií, než je buněk v celém lidském těle. Špatným životním stylem a nezdravou stravou si nabouráváme vnitřní rovnováhu, což může vést k mnohým onemocněním, a to i dost vážným. Když se narodíme, máme trávicí trakt jako miminko – čistý a sterilní. Už během porodu a kojení se však postupně stává útulným hotelem pro nejrůznější mikroorganismy. Na složení naší střevní flóry se odráží už to, zda je dítě kojené, nebo krmené náhradní výživou. U kojených dětí převažují bakterie produkující kyselinu mléčnou, čímž dochází k zakyselení střevního prostředí, což je účinná ochrana před patogenními bakteriemi.

Do našich střev se v průběhu života postupně nastěhuje 500 až 1000 kmenů různých bakterií. Ty žijí s námi v symbióze a vytvářejí imunitní systém střevní sliznice. Střevní flóra se ale během našeho života mění a často kvůli nezdravému životnímu stylu, špatné stravě, užívání antibiotik, konzervačních látek apod. dochází k narušení rovnováhy mezi zdravými a nezdravými bakteriemi. Ty nezdravé se v narušeném střevním prostředí lépe množí a produkují jedovaté látky, které se nám posléze přes střevní sliznici dostávají do celého krevního oběhu. Otrávíme tedy sami sebe! (Což je samozřejmě otrava).

Léta to vypadá, že se vůbec nic zásadního neděje. Jenže množství toxinů se zvyšuje, stejně jako se zvětšuje prostředí, v němž se uvelebují. Až nakonec obsadí celé tělo. Střeva se stávají více propustná, tělo se překyseluje… A už jsme u jemnějších souvislostí. Ukázalo se, že až čtyři pětiny našeho imunitního systému jsou spojeny se střevem. Každá desátá buňka ve střevech je tzv. lymfatická imunitní buňka. A právě když jsou tyto buňky poničeny, začíná latentní slabost imunity. Sliznice střeva už není schopna bránit se proti původci choroby, parazitům a plísním. Kromě toho nemohou být ani v dostatečném množství produkovány zbývající imunitní buňky organismu.

1 / 3