Jíte zdravě, sportujete a stejně se pohybujete v kolotoči nadváhy? Viníkem je pravděpodobně hormonální „bouře“ ve vašem těle. Hormony ovlivňují tělesné procesy jako hlad, žízeň, trávení, ukládání tuků, tvorbu svalů nebo sexuální touhu. Pokud je některého v těle víc, automaticky tím narušuje rovnováhu ostatních a tím vzniká řetězová reakce. Na jejím konci je mimo jiné obezita. Které hormony vám tedy brání zhubnout?
Leptin – zajistí, že se cítíte najezení
Je známý jako hormon sytosti. „Ve spolupráci s hormony štítné žlázy, kortizolem a inzulinem určuje tělu, jak velký má hlad, jak rychlé bude spalování jídla a jestli se přijaté kalorie uloží do tukových buněk či použijí na energii,“ uvádí hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová. Při správném fungování pomáhá leptin zmenšovat dlouhodobé tukové zásoby. Při špatném fungování člověk necítí sytost, což ho nutí stále jíst. Protože se leptin tvoří v tukových buňkách, platí jednoduchá rovnice: čím více máte v těle tuku, tím více máte také leptinu. Avšak neznamená to automaticky, že tím menší je hlad. Právě naopak - větší množství leptinu v těle vyvolává rezistenci na něj, takže organismus ztrácí schopnost vnímat jeho signály.
Ghrelin – zvyšuje chuť k jídlu a pomáhá spánku
Jeho známějším označením je hormon hladu. Vytváří se v tenkém střevě, dvanáctníku a žaludku, odkud putuje do mozku a zvyšuje chuť k jídlu. „Přelstít“ tento hormon je podle nutriční specialistky možné pomalým vychutnáváním jídla. Právě pomalé zaplňování žaludku dá prostor k postupnému klesání hladiny ghrelinu. Kromě pocitu hladu pomáhá ghrelin člověku přecházet do všech spánkových fází. Přitom ve 4. fázi spánku se uvolňuje růstový hormon a REM fáze přispívá k ochraně hladiny leptinu.
Inzulin – udržuje hmotnost, pomáhá ukládání tuků
Snižuje hladinu glukózy (cukru) v krvi. Poté co sníte potravinu obsahující sacharidy, je rozštěpena na jednoduché cukry, jež se uvolňují do těla. „V reakci na to začne slinivka břišní vytvářet a pouštět do těla inzulin, který cukry nasměřuje do jater,“ popisuje Bartolomějová. V játrech se inzulin změní na glykogen, který je „potravou“ pro svaly. Inzulin se podílí také na přeměně glukózy na mastné kyseliny. Mastné kyseliny se ukládají v buňkách jako zásoba energie na pozdější využití.
Pokud tento proces funguje správně, pomáhá podle Bartolomějové udržovat hmotnost. V případě, že jíme dlouhodobě přemíru sacharidů, slinivka posílá do těla více inzulinu. V návaznosti na to směřuje inzulin podle Bartolomějové větší množství kalorií k uskladnění v podobě tuku a nadváha je na světě. A spolu s ní taky rezistence těla na inzulin v podobě cukrovky II. typu.
