10. listopadu 2015
Říkáte ano, i když se vám chce křičet ne? Myslete na sebe, radí Michaela Klevisová.
1 / 2

Moje kamarádka je už dva roky nezadaná a potíže jednotlivých členů rodiny jí seznamování pořádně komplikují. „Na prvním rande s jedním sympaťákem ze seznamky jsem hodinu telefonovala s matkou a řešila její problém s počítačem. Bylo mi trapně, ale že bych jí nezvedla telefon nebo odmítla pomoct? To bych nikdy neudělala. Nejsem přece sobec!“

Jenže právě tak byste se měla ke svým příbuzným občas zachovat. Sobecky. Avšak zdravě. Neznamená to vykašlat se na ně, ale vyplatí se znát svoje možnosti a postavit si hranice. A v pravou chvíli vystavit druhým stopku. „Umění odmítnout je ve vztazích stejně důležité jako umění respektovat odmítnutí,“ upozorňuje Michaela Dombrovská, autorka knihy Pravidla pozitivního sobectví (vydala Grada). „Čím bližší je vztah, tím je také citlivější, ale učit se vymezit si meze můžeme postupně.“ Tady jsou situace, kdy byste měla vyslovit ne.

„Máma potřebuje, abych jí o víkendu pomohla, jenže já mám domluvené rande!“

Petra se před rokem rozešla s přítelem, žije sama, nemá děti a bydlí pár ulic od své matky. Její sestra je vdaná, má potomky tři a odstěhovala se na opačný konec města. Výsledek téhle rovnice pro Petru nevyznívá zrovna nejlíp: Kdykoli rodička něco potřebuje, automaticky volá jí. Jako by měla jenom jednu dceru. „Když jsem si sestře postěžovala, že by mohla taky občas zapojit síly, prohlásila, že ona má přece rodinu. Obě se chovají, jako kdyby nezadaná a bezdětná žena prostě neměla nic na práci.“

Takhle to bude lepší:

Spousta lidí věří, že potřeby jejich nejbližších jsou důležitější než ty jejich. Kvůli tomu platíte za tu milou, hodnou, obětavou. Připadáte si nepostradatelná. Jenže ostatní brzy začnou brát vaši pomoc jako samozřejmost a vy se začnete cítit nedoceněná. Uvědomte si, že když třeba odmítnete sestře pomáhat s diplomkou, protože máte jet s přítelem do Jeseníků, nestává se z vás automaticky špatný člověk. Máte jednoduše své důvody a právo na ně. Takže až po vás příště bude někdo chtít víc, než mu zrovna můžete dát, prostě odmítněte. Neznamená to, že vám na dotyčném nezáleží. Pozitivní sobectví znamená starat se o své blízké, ale stejnou měrou pečovat zároveň o sebe.

„Pozornost přeneseme ke středu, k sobě samým a svému pevnému ukotvení ve světě,“ doporučuje ve své knize Michaela Dombrovská. Co to znamená v praxi? Ujasněte si, co od života chcete, a svoje přání si začněte plnit. Měla by pro vás být vždycky na prvním místě! Od blízkých se nenechte vykořisťovat. Sdělte mámě, sestře nebo babičce, že jim pomáháte ráda, ale musíte taky sem tam odpočívat.

1 / 2