Hořký život, hořce plakat, hořká pravda,… zdá se, že na hořkosti není nic příjemného. S takovým závěrem bychom se ale hořce zmýlili. Chutě a zvlášť ta hořká mají své důležité místo v životě, zdraví a pohodě každého z nás. Fernet Stock, odborník na hořké chutě, vám proto přináší Desatero hořké chuti.
1. Bohatství chutí
Bohatství lidské populace tkví nejen ve schopnosti myslet, ale také vnímat chutě. Máme možnost se radovat z hořké, sladké, slané, kyselé a chutě umami (tzv. pátá chuť). Chuť hořkých látek je vnímána na zadní části jazyka a částečně na patře. Kyselá po stranách jazyka, sladká na hrotu a slaná na přední části hřbetu jazyka. Chuťové pohárky se strukturou neliší, ale některé nejvýrazněji reagují na tu či onu chuť. „Průměrný člověk má zhruba deset tisíc chuťových pohárků a v každém z nich je padesát až sto smyslových buněk,“ říká MUDr. Jiří Vaverka, ORL lékař z FN Bulovka. Zatímco až 35 % žen se rodí s „extra" chuťovými pohárky, u mužů je počet šťastlivců se zvýšeným počtem chuťových buněk pouhých 15 %.
2. V hořkosti si nejsme rovni
Nemysleme si ale, že si vystačíme se samotnou chutí potravin. Do hry vstupuje nejen složení jídla a pití, ale také teplota, konzistence, vzhled, ale především vůně. Vnímání chutí totiž úzce souvisí s čichem, tyto dva smysly se propojují, aby nám daly komplexní informaci o všem, na čem si pochutnáváme. Schopnost si užít chutě se mění také s věkem. Zatímco jsme na sladké nastaveni už od mládí, hořkou chuť dokážeme ocenit teprve v dospělém věku. Proto také s věkem roste obliba hořkých nápojů, jako je pivo nebo fernet. Ne náhodou tak má například právě Fernet Stock svou nejsilnější skupinu spotřebitelů mezi tzv. Husákovými dětmi.
3. Když se něco pokazí
Rýma, nachlazení nebo zánět dutin, … to jsou nejen nepřátele našeho zdraví. Dočasná ztráta čichu spojená s rýmou a nachlazením má vliv i na naše vnímání chuti. Stane se tak, že nám zkrátka nic nechutná. Naštěstí je to stav pouze přechodný a brzy po doléčení se zpráva o sladké, slané, kyselé a hořké v pořádku dostaví do mozku a my si můžeme užívat chutí plnými doušky.
4. V hořkém těle zdravý duch
Hořké potraviny a zejména bylinky vás zbaví řady neduhů. Jsou považovány za stimulanty léčící a čistící játra a žlučník. Stejně tak stimulují nervovou soustavu, imunitní funkce a pomáhají bojovat proti únavě a vyčerpání. Známý je například Ostropestřec mariánský, pampeliška, nebo hořec. Posledně jmenovaný hořec je protiplísňový, podporuje imunitu a má protizánětlivé vlastnosti. Nedávný výzkum z Pensylvánské univerzity navíc odhalil, že úplně stejné receptory jako na jazyku se vyskytují také v horních cestách dýchacích. Ty na hořké látky reagují tím, že stimulují tvorbu hlenu a pomáhají hubit bakterie. Receptory pro hořkou chuť v dýchacích cestách jsou tak zřejmě součástí imunitního systému, který brání zánětům dýchacích cest.
5. Bylinky
Hořké bylinky mají své místo především v podpoře funkcí jater. Dejte si třeba kopřivovou očistu: rozmixujte 3 lžíce kopřivových špiček a lístků s 3 dl vlažné vody a pak přeceďte. Popíjejte po dobu 10 dnů jednou denně. Nebo si dejte čaj na posílení jater, do kterého přimíchejte 1 lžičku zeměžluče, 1 lžičku máty, 1 lžičku pampelišky, 1 lžičku řepíku a 3 dl vroucí vody. Louhujeme 10 minut a popíjíme dvakrát denně po dobu 4 týdnů.
