Přirozené rodinné prostředí má pozitivní vliv na psychomotorický a psychický vývoj. Dítě potřebuje trvalou citovou vazbu, proto je důležité, aby nedocházelo k častým změnám prostředí a střídání pečujících osob. Základem je bezpečné prostředí a pevné hranice. Jen tak mohou děti získat pocit vnitřní jistoty a pocit, že se mají na koho spolehnout, nebo že okolní svět má svůj pevný řád.
Ne však všechny děti ale rodinu mají. Ty opuštěné potřebují podporu ještě mnohem více. Proto se krajský úřad snaží těmto dětem najít vhodné rodiče, kteří jim umožní prožít plnohodnoté dětství ve vstřícném prostředí.
Dětství pro nás znamená pouto s blízkou osobou
Období raného dětství, uspokojování základních psychických potřeb a hlavně pocit silného pouta k jedné milující osobě hraje významnou roli v životě člověka a má vliv na jeho pozdější vývoj.
Během posledních 60 let provedli badatelé řadu studií s dětmi, které byly v raném dětství různými způsoby ohroženy. Všechny studie poukázaly na potřebu uspokojení základních psychických potřeb v raném dětství, tedy potřebu úspěšného připoutání dítěte k jedné osobě od narození.
Pokud tomu tak není, dítě je vystaveno psychickému strádání, dochází k poruše citové vazby a oslabené identitě, což si dítě s sebou nese po celý život.
Nám, kteří jsme vyrostli v milujícím, bezpečném a podnětném prostředí, připadá rodina jako něco zcela běžného. Pro děti z ústavní péče je to však přání, po němž touží, oáza v poušti, kterou hledají.
To, aby se z malého človíčka vyvinul silný zdravý jedinec, závisí právě na rodině, protože jen díky ní může dítě pocítit něhu, jistotu a blízkost druhého člověka, ale také bolest, zklamání či strach z odloučení.
Zanedbání péče o dítě vede k jeho problémům v dospělosti
Rodinné prostředí rozhoduje o celkovém vývoji dítěte a jeho osobnosti. Ovlivňuje to, jakým dovednostem se naučí a jaké návyky získá.
Lidé, kteří v dětství citově strádali, mívají v dospělosti problémy se sebehodnocením, v mezilidských vztazích, nebývají dostatečně zodpovědní a spolehliví. Často nejsou spokojeni s vlastním životem.
Absence rodinného života se odráží i v rozumových schopnostech dětí a jejich úspěšnosti ve vzdělání.
Pozoruhodné je i to, že děti nevyrůstající v rodině mají nižsí váhu, nižší imunitu a jsou menšího vzrůstu. Již na první pohled je patrné, jak malému člověku chybí máma a táta.
Veškeré informace o pěstounské péči najdete na www.pravonadetstvi.cz
