13. července 2015
Věčné rivalky i kamarádky. Milujete ji, ale občas byste ji nejradši zabila. Čím to, že nejsilnější pouto na světě je zároveň i tím nejzapeklitějším?
1 / 2

Vzpomínám si na to, jako by se to stalo včera. Bylo mi sedmnáct a puberta se mnou mlátila o sto šest. Na návštěvu po letech přijela tetička ze zahraničí s manželem, a sotva mě uviděla, vyhrkla: „Holka zlatá, ty jsi celá máma!“ A já? Přešla jsem do útoku. „To není pravda, vůbec si nejsme podobné!“ protestovala jsem a argumentovala jinou barvou očí, postavou i kvalitou vlasů… Marná snaha. Podle příbuzných jsem matce z oka vypadla. A podobné poznámky mě nadzvedávaly ze židle ještě hodně dlouho. Postupem času jsem si začala všímat, že ‚komplimenty‘ o věrné podobě s matkou vyvolávají výraz palestinského teroristy na tváři většiny žen. Třeba moje kamarádka Lucie. Během odpoledního posezení v kruhu známých nám vyprávěla, jak vyšiluje, když od své matky denně přijme pět hovorů ‚o ničem‘ a po každém z nich jí zůstane díra v hlavě.

„No, a představ si, že se v tom své mámě začínáš podobat,“ hodil do placu z ničeho nic její přítel Lukáš. Reakce byla zajímavá. Pánské osazenstvo se zasmálo, ženy zmlkly a s očima plnýma soucitu i děsu pohlédly na Lucii, která mezi zuby procedila ostrou námitku. Bylo jasné, že Lukáše po příchodu domů čeká frontální útok nebo přinejmenším tichá domácnost. Říct ženě, že se chová jako její matka? Taková ‚urážka‘ se neodpouští! Ale proč vlastně?

Sexuální tabu
Je běžné, že dívky se svými matkami přirozeně svádějí boj. Největší třenice pochopitelně začínají v pubertě. Teorie separace říká, že právě v období dospívání se dívka potřebuje od matky odpoutat, najít sebe samotnou, stát se nezávislou osobností. Přesto je tato letitá teorie pouze povrchní a neobjasňuje kořeny problému. Tedy alespoň podle americké
sexuoložky a publicistky Shere Hite, která se léta zabývala výzkumem vztahů mezi ženami. Překvapivě i zde hraje nemalou roli sex. Přesněji řečeno takzvaná sexuální tabu. „Mnoho žen může protestovat, že u nich doma žádná tabu o sexu neexistovala, ale skutečnost mluví jinak,“ tvrdí Hite ve své knize The Hite Report on Women Loving Women.

Sexualita se podle ní dívkám už v dětství jeví jako určité privilegium a tajemství, které před nimi matky mají. I dnes jen malé procento matek se svými dcerami mluví otevřeně o sexu. Z pohledu dítěte matky vědí vše o tajemném světě sexu, ale nejsou ochotné to se svými potomky sdílet. „Matky mají za to, že jednají správně, a také chtějí mít nějaké soukromí, tak proč by se svou dcerou mluvily o masturbaci, jak často mají sex a co je orgasmus? Jenže tyto otázky patří k přirozené dětské zvědavosti,“ tvrdí Shere Hite. Přesto se sexuoložka brání nařčení, že by matky povzbuzovala v tom, aby doma chodily nahé a nezavíraly dveře do ložnice. Řešení je v lepší komunikaci. Podle výzkumu, který Hite prováděla v letech 1976 až 1995, čtyřicet pět procent dívek začíná s masturbací už kolem sedmi let. Zbytek se naučí uspokojit přibližně do jedenácti až dvanácti let. „Mnohdy se dívky cítí provinile a stydí se. Připadá jim, že hrátky s vlastním tělem jsou něco špatného, co na rozdíl od svých matek neumějí ovládnout,“ uvádí Hite. Dcery přitom cítí, že matky ‚vědí‘, a očekávají od nich vysvětlení a podporu. Matky mají pocit, že mlčením se dívek dotknou méně než jakýmkoli komentářem, ale to je omyl. Pouto ženské sounáležitosti dostává co proto a začíná se vytvářet blok i nekonečně hluché místo. V pubertě se z dívky stává žena, přestává mazlení, hlazení i česání vlasů. Jinými slovy: Mizí fyzický kontakt a začínají boje.

1 / 2