10. listopadu 2014
Zatímco si miminko v břiše klidně roste, v mozku jeho mámy probíhá smršť emocí – a zdaleka ne všechny jsou příjemné.
1 / 3

Na první pohled tu není co zkoumat, analyzovat a chápat. Jenže v ‚jiném stavu‘ se nemění jen tělo, ale i ženská psychika. Je vždycky toto období plné toužebného očekávání, pocitu lásky a naplnění, radosti, pokory a pochopení? Je změna z kurzu ženy na kurz budoucí matky stejně ‚jednoduchá‘ jako splynutí spermie s vajíčkem?

Životní krize
Z hlediska psychiky je těhotenství pro ženu náročné přibližně stejně, jako byla puberta nebo bude později přechod, kdy se definitivně ztrácí možnost počít dítě. Pokud jste dosud jen průměrně pociťovala zodpovědnost za své činy i jejich následky, jak to že se najednou děsíte každého rozhodnutí a dlouze zvažujete všechny své i partnerovy kroky? Protože teď se všechno týká i dítěte, které máte pod srdcem, a všechno přímo či nepřímo ovlivní život několika lidí na dlouhou dobu.

Z reklam, seriálů a filmů se může zdát, že být těhotná je to nejlepší a nejsnadnější na světě. Všichni vás obletují, podstrojují vám a nenechají vás nic dělat, jen dobře jíst a nakupovat titěrné oblečení pro miminko a elegantní těhotenskou módu pro sebe. V realitě si často ani nesednete v autobuse a frontu na pokladnu si taky musíte vystát celou, i když osmiměsíční břicho se už nedá přehlédnout. Rozporuplné pocity se mohou spojit s fyzickými potížemi ve stres, který by málokdo čekal. 

Dobu, než se abstraktní černobílé fotky z ultrazvuku stanou skutečným dítětem, můžete prožívat i jako ohrožení sebe samé. Mísí se tu strach z porodu, strach o zdraví své a zdraví miminka a v neposlední řadě i obava ze ztráty dosavadního způsobu života. Nová životní dráha, která vás čeká, se přitom nedá dopředu nazkoušet ani opakovat, pokud ji nezvládnete na jedničku. Zvlášť pokud váš pocit pohody závisí na tom, že máte věci pod kontrolou a do puntíku naplánované, může vás mateřství někdy nemile překvapit.

1 / 3