17. září 2014
Střídavá péče by měla být u rozvedených rodičů standard, tak zní nedávný verdikt Ústavního soudu. Výchova dítěte jen matkou, nebo jen otcem by se měla v blízké budoucnosti stát výjimkou, kterou budou muset rodiče i soudy pečlivě odůvodnit.
1 / 3

Ústavní soud zároveň apeloval na rodiče, aby se snažili situaci řešit tak, aby do ní úřady a soudy musely zasahovat co nejméně.

Střídavá péče. Slýcháme o ní stále častěji. Setkáváme se s ní stále častěji. Přemýšlíme o ní stále častěji. Jedni ji podporují, druzí jsou zásadně proti. Neexistuje snad nikdo, kolem něhož by toto téma prošlo bez povšimnutí. Alespoň nikdo takový, kdo už má dítě, není…

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že by střídavá péče měla být u rozvedených rodičů standard, mnohé matky vyděsilo a spoustu otců pravděpodobně potěšilo. Zdánlivě se vyrovnávají ručičky vah. Jenže kdo je na jednotlivých miskách? Žena a muž. I justice jako by soudila bitvu dvou stran, černé a bílé, bitvu máma vs. táta… A na ty malé děti zdánlivě zapomněla, ačkoli právě ony zde mají hrát hlavní roli. Jde o jejich život, o to, jaké vzorce si z dětství odnesou do dospělosti a jaké tedy budou i ony předávat dál svým potomkům…

Na jaký popud se vlastně Ústavní soud takto usnesl? Odůvodnil rozhodnutí v případě otce dvou synů, jedenáctiletého a devítiletého. Ten si stěžoval na soudy, které odmítly jeho žádost o střídavou péči (považovaly ji za vhodnou až ve vyšším věku dětí), zúžily mu styk s dětmi a zvýšily výživné. Podle Ústavního soudu se role otců ve společnosti mění – více se podílejí na výchově, častěji odcházejí na rodičovskou… Ostatně Ústavní soud v posledních měsících rozhodoval ohledně střídavé péče už několikrát.

Třeba v souvislosti se stížností matky ze severních Čech, která se soudila, protože její bývalý partner sice mohl jejich dítě vychovávat jedenáct dní v měsíci, ona zbylých devatenáct, ale zároveň byla přesvědčená, že soudy dostatečně nezohlednily vzdálenost mezi bydlišti obou rodičů a obtížnou komunikaci mezi nimi. Jí Ústavní soud za pravdu nedal s tím, že je v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do střídavé péče rodičů, a to zejména s přihlédnutím k silnému citovému vztahu dítěte k oběma, který by měl být udržován i poté, co se rodiče rozešli…

Do třetice pak soud vyřkl, že pokud nařídí střídavou péči o dítě, musí ji dodržovat oba rodiče, i když s tím jeden z nich nesouhlasí. Střídavou výchovu soud chápe jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče za situace, kdy spolu již nežijí. Dítě si zachová fungující vztah s oběma rodiči a zůstane součástí jejich každodenního života.

1 / 3