18. srpna 2014
Lehce poklepat na karamelovou krustičku, probořit ji a zanořit lžičku do krému. Jíst creme brulée je jako rozehrávat sladkou symfonii.
1 / 2

Vanilková lahůdka je šlágrem po celém světě. A to už od 19. století. Pod názvem se ukrývá  „opálený krém“ – obyčejné, ale trefné. Právě poctivé creme brulée poznáte podle dokonalé krustičky, která by měla být jako tenký led na kalužích po prvních mrazících. Není to žádná zázračná alchymie, ale výsledek dokonalého oflambování cukru.

Kontrastem ke krustě je jemný krém, v němž se mísí tóny vanilky, vajec a smetany. Základ je v těch nejkvalitnějších surovinách. Žádný rychlý nákup ve večerce na rohu, ale poctivé suroviny… Recept má ale velkou výho­du – můžete si ho připravit až tři dny předem. V lednici opravdu vydrží.

Někteří zdobí creme brulée ovocem, třeba malinami a borůvkami. Přidat lze i lísteček voňavé meduňky nebo čerst­vé máty. První zmínka je o dezertu v Massialotově knize receptů z roku 1691. Francouzský název byl později převzat i do angličtiny.

V Katalánsku se nazývá crema catalana nebo „crema de Sant Josep“ a podává se na sv. Josefa, 19. března. V tomto druhu je základ ochucen citronem a skořicí. Vy si dopřejte voňavou a sladkou klasiku, protože originál je jen jeden!

1 / 2